Blíží se konec kalendářního roku a s tím spojené oslavy, kdy se hojně jí i pije. Již staří Římané za dob císařů v tomto období hodovali. V prosinci se totiž slavili saturnálie. Tento svátek trval sedm dní a poslední den mizely rozdíly mezi pány a otroky.

Páni v tento čas posluhovali svým otrokům. Lidé si také dávali dárky a pořádaly se skutečně opulentní hostiny…

Morbidní tradice k uctění bohů

Zajímavý je poněkud morbidní zvyk římských vojáků na dolním Dunaji, v Durstoru. Bývalo zde tradicí vylosovat ze svého středu jednoho muže a toho obléci do královského oděvu. Třicet dní pak mohl vydávat rozkazy a každý rozmar se mu plnil.

Když toto období skončilo, musel sám přinést oběť na oltář, a to v podobě svého života – prořízl si hrdlo.

Temné období roku

V této době se také nacházíme v nejtemnějším období roku. Během těchto dlouhých nocí prý mají démoni a duchové nad živými největší moc. K zahánění duchů a démonů se tradičně využívaly petardy, rachejtle a ohňostroje.

Dvanáct nocí mezi Vánocemi a Třemi králi je vůbec nejnebezpečnějších, protože podle staré víry se tehdy zastaví Slunce. Jsou to dny, kdy se vyslovovaly orákula a lilo se olovo. Lidé tak chtěli znát nejen počasí příštího roku, ale zejména i své osudy. Podle dávné víry je v tomto čase řád světa v nebezpečí.

Životní síla břečťanu

K Novému roku bylo kdysi zvykem darovat rostlinu, která v zimě vzdoruje nepřízni klimatu a je stále zelená. Římané a Řekové si proto dávali k zahájení nového roku břečťan, jemuž byla připisována mimořádná životní síla.