Shrbená postava nad pultem plným roztodivných lahviček. V moždíři se palička usilovně činí, aby na prášek rozdrtila směs bylin. Tááák, ještě přimíchat žluč kapra chyceného při úplňku na žížalu nalezenou o půlnoci na čerstvém hrobě.

Smrtící jed je přichystán. Jediná obava? Aby neměli v paláci Detectorum unicornum!

Travičství mohlo být v minulosti považováno za výnosné, ale velmi rizikové řemeslo. Týkalo se to nejen travičů samotných, ale i subdodavatelů, kteří vražedné substance dodávali. Jak se mohl otravovaný, než se stal nenávratně tráveným, proti pekelnému travičovu lektvaru bránit?

Bohatí v minulosti spoléhali na něco hodně vzácného i drahého zároveň: roh jednorožce.

Narval nebo nosorožec?

Jednorožec je bájný tvor prostupující celou lidskou civilizací. Znaly ho mnohé kultury více kontinentů. Obvykle byl zobrazován jako bílý kůň s nápadným dlouhým rohem. Poprvé se o tvorovi zvaném monokéros zmiňoval v písemné formě řecký lékař Ktésiás v pátém století před naším letopočtem. K fanouškům jednorožce patřil i moudrý Aristotelés.

Přidali se i římští autoři včetně Plinia seniora. Středověk si řecký výraz monokéros přeložil do latiny ve formě unicornis. V obou případech slyšíme v názvech to hlavní a identifikující: jeden jediný roh.

Osvícenský pohled na svět tušil, že za jednorožcem, kterého svět nikdy neviděl, lze vystopovat pozorování nosorožce indického či vzácného mořského kytovce narvala. Byly to právě roh nosorožce či zub narvala (ano, narvalí „roh“ je ve skutečnosti protažený zub), které se zasloužily o to, že lidé věřili v existenci jednorožce až do novověku. A možná věří stále…

„Detectorum unicornum“

Vraťme se však zpátky k našemu traviči, který právě umíchal smrtící jed. Čeká na zákazníka, aby problematické zboží rychle expedoval. Je si jistý účinky jedu, avšak obává se, aby neměli v paláci ono tajemné Detectorum unicornum.

Prosím, nepátrejte jinde, co ono Detectorum unicornum znamená. Stejně jako nikde v přírodě nepotkáte (s nejvyšší mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou) živého jednorožce, neobjevíte ani v luzích a hájích celosvětové datové sítě ono záhadné Detectorum unicornum.

Tento termín najdete pouze zde a je určen právě vám, co čtete tyto řádky. To však neznamená, že by někdy a někde jinde na Detectorum unicornum nespoléhali, byť pod nějakým jiným názvem. Detectorum unicornum bychom mohli, z naší třikrát vulgarizované a všelijak zprohýbané „takylatiny“ přeložit jako detekční schopnost jednorožce cosi detekovat, zjišťovat (z latinského detegere-odkrývat, unicornis-jednorožec).

„Kladivo na traviče“

Podle pověstí totiž roh jednorožce (narvalí zub, roh nosorožce) měl schopnost čistit vodu, detekovat i zneškodňovat jedy. I z toho důvodu se občas setkáte u lékáren s názvem U Jednorožce, zatímco hostince U Jednorožce téměř neexistují (jed alkohol by byl zneškodněn a z prodeje nealkoholické whiskey by se příliš neutržilo).

Z údajného rohu jednorožce se také zhotovovaly poháry. V případě, že by do nich byla nalita otrávená tekutina, mělo to začít v poháru šumět. To není konspirační legenda, ale chemická úvaha. Roh nosorožce byl tvořený keratinem.

Když se s ním dostal do kontaktu jed anorganického původu, mohl s keratinem i takto bouřlivě reagovat. Roh jednorožce? Kladivo na traviče! S visačkou: vědecky ověřeno.

Epilog

Tak vidíte, jednorožec neexistuje. Detectorum unicornum v encyklopedii neobjevíte, ale je tolik věcí mezi nebem a zemí, že je pořád o čem pochybovat. Legenda o jednorožci a tajemství jeho „rohu“ jsou veskrze krásné i tajemné. Říkejte to ale takovému narvalovi nebo nosorožci…