19. září 1936: V honosném sídle Raynham Hall v britském Norfolku pořídí fotograf magazínu Country Life Hubert Provand asi nejznámější snímek ducha všech dob.
Domů     Obr z Arizony: Zapomenutý jedinec, nebo jeden z mnoha?
Obr z Arizony: Zapomenutý jedinec, nebo jeden z mnoha?
od 9.2.2024
3.1tis
Kráčeli kdysi Arizonou obři? Foto Pixabay

Člověk sní o obrech od nepaměti. Straší se jimi malé děti, ale někdy se při těch vyprávěních bojí i dospělí. To když si vzpomenou na záhadné archeologické vykopávky gigantických lidských koster, k nimž čas od času dochází.

Tak jako v americké Arizoně počátkem 20. století. Ležel zde důkaz o tom, že některé pohádky byly kdysi realitou?

Kráčeli kdysi Arizonou obři? Foto Pixabay Obří kosterní pozůstatky odkryl prudký déšť, foto Pixabay Smithsonův institut měl velký zájem o získání kostry, foto Pixabay

Kráčeli v dávné minulosti Arizonou obři? Otřásal se americký pouštní stát pod tíhou kroků monstrózních lidských bytostí? Přesně to má dokládat šokující objev z počátku 20. století!

Léto roku 1911 bičují arizonský okres Yavapai County husté deště. Farmář pruského původu Peter Marx (1846–1922) má hospodářství podél říčky Walnut Creek u osady Juniper a jeho pozemek přívaly vod pořádně poznamenají.

Když poté opravuje napáchané škody, všimne si, že z rozbahněné změklé půdy trčí cosi, co nápadně připomíná lidskou kost. Pokud by tedy člověk měřil skoro tři metry… Na čí ostatky to Marx narazil?

Obří kosterní pozůstatky odkryl prudký déšť, foto Pixabay
Obří kosterní pozůstatky odkryl prudký déšť, foto Pixabay

Hrůzný objev

Ohromení z nálezu dokládá i tehdejší vzrušené Marxovo vyjádření pro noviny Arizona Republican: „Rozměry lebky jsou gigantické. Kdyby si ji dospělý člověk nasadil na hlavu, měl by uvnitř ještě spoustu prostoru. Zkrátka nijak nepřiléhá, tak je obrovská.

Zuby trčí z čelisti, o třetinu přerůstají zuby dnešních lidí. Na pohled připomínají spíš kly než naše stoličky.“ Pochopitelně i zbytek kostry dosahuje nevídaných rozměrů, stehenní kost a celé dolní končetiny mají být dvakrát delší než u průměrného člověka!

To vše při dokonalé souměrnosti těla, čili nemůže jít o deformaci způsobenou některou ze vzácných nemocí. Marx kromě kostí nalézá také kamenné sekery a sekáčky, kamenné háky, keramiku. Ale i kovové hroty na šípy a kopí, což překvapí odborníky.

Tamější původní obyvatelé totiž kov k výrobě nástrojů vůbec nepoužívali! Kdo to zde tedy tisíce let ležel zakopaný v zemi? A šlo o hříčku přírody, nebo příslušníka nám neznámé rasy?

Smithsonův institut měl velký zájem o získání kostry, foto Pixabay
Smithsonův institut měl velký zájem o získání kostry, foto Pixabay

Musel být odstraněn?

Marxova obřího kostlivce přijíždí prozkoumat pán a paní Shoupovi, odborníci z washingtonského Smithsonova institutu (výzkumný a vzdělávací projekt financovaný převážně vládou USA – pozn. red.).

Mají jediné horoucí přání – aby jim Marx dovolil ostatky převézt do jejich výzkumných ústavů. To ale farmář odmítá a příběh se zamotává. Marx hlásá přesvědčení, že by tajemná kostra měla zůstat tam, kde byla nalezena, tedy v Arizoně.

Chce ji slavnostně předat zdejšímu muzeu. Shoupovým tak nezbývá, než se spokojit pouze s fotografiemi. Pan Shoup i dle zpráv z dobového tisku skutečně pořídí několik snímků nalezeného tvora, jenže tady veškerá stopa arizonského obra končí.

Nenajdeme ho vystaveného v žádném muzeu na světě, a ani údajné fotografie veřejnost nespatří. Ukázalo se, že si farmář Marx vše vymyslel a gigantické kosti jsou podvrh?

Nebo lidé ze Smithsonova institutu dostali pokyn, aby se vzácných ostatků zmocnili za každou cenu? Proč by je ale americká vláda tajila? Mohlo se snad ukázat, že vůbec nepatřily člověku, ale bytosti z cizí planety?

Foto: Pixabay
Lokalita:
Související články
od 18.9.2026 1.6tis
Na první pohled je to jen zvláštní kámen v poli. Když se ale člověk zastaví u Drahomyšle mezi Louny a Žatcem, začne mít pocit, že se před ním skutečně rýsuje postava v kápi. Stojí tu více než dva metry vysoký, přes dvě tuny vážící menhir, kterému lidé po staletí říkají Zakletý mnich. S jeho vznikem se pojí příběh lásky, kletby, čarodějnictví a hranice. Co je na něm pravdy? Pověst vypráví o mlad
od 18.9.2026 1.7tis
V norských rukopisech ze 13. století je opakovaně popsáno obří mořské monstrum, které získá jméno Hafgufa. Ačkoliv je často zaměňováno s Krakenem, podle nejnovější studie australských vědců se jednalo spíše o velrybu. Mají vědci pravdu? Co kdysi ohrožovalo norské rybáře? Tajuplný norský tvor Hafgufa je až do letošního ro
od 16.9.2026 2.9tis
V poslední době se čím dál více mluví o existenci tajemných černých helikoptér, které prý křižují oblohu v různých koutech světa. Podle konspiračních teoretiků je pilotují muži v černém, kteří pracují přímo pro americkou vládu. Údajně je ale možné, že ve skutečnosti v nich sedí mimozemšťané! Starší farmář si zapálí cigaretu a otře si zpocené čelo: „To byl
od 14.9.2026 3.2tis
Noc, opuštěná hradní věž a v jejím okně náhle světlo, které tam nemá co dělat. Přesně tak začínají některé z nejpodivnějších českých hradních příběhů. Někdy jde o dávnou pověst, jindy o svědectví lidí, kteří tvrdí, že viděli něco, pro co dodnes nemají vysvětlení. Světlo je v těchto příbězích podivně častým průvodcem mezi světem živých a mrtvých. Jedna z nejpůsobivějších historek se váže ke zříc
od 12.9.2026 3.1tis
Z mlhy nad černými jezery prý vystupují bledé dívky, v lesích se míhají drobné ženy oděné mechem a na opuštěných cestách planou světla, v nichž staří Šumavané spatřovali neklidné duše. Šumava je krajinou mimořádně bohatou na pověsti o přízracích. Co se za nimi skrývá? Jen strach z divočiny, nebo vzpomínka na tragédie, které horský kraj nedokázal zapomenout?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz