Jiří Arvéd Smíchovský je považován za jednoho z našich nejkontroverznějších okultistů. Pro svůj prospěch bych ochoten udělat cokoliv. Zapletl se s nacisty a údajně i se samotným ďáblem. Co je na tom pravdy? A proč se mu přezdívalo český Rasputin?
Dozorce si lačně zapaluje cigaretu. Noční směna se táhne a on se těší, až předá službu. Najednou ho překvapí rány a křik z vedlejší cely. Zahazuje nedopalek a rychle odemyká dveře. To, co uvidí, ho vyděsí tak, že ze sebe nevydá ani hlásku.
Vězeň klečí na podlaze, provádí jakési zaříkávání a kolem něj se vznáší židle! Je to Jiří Arvéd Smíchovský (1897–1951) neblaze proslulý okultista, který prý ovládá temné síly!
Český Rasputin
Lidé Smíchovského označují za českého Rasputina, čímž odkazují na stejnojmenného známého ruského mystika, který měl mít hypnotické a léčitelské schopnosti. Stejně jako on se Smíchovský dostává do přízně vlivných a těší se díky tomu dobrému bidlu.
Je to vystudovaný teolog, právník a mluví sedmi jazyky. Coby pražský Němec se na rozdíl od jiných okultistů za 2. světové války přidává na stranu nacistů a tím začíná jeho doba slávy. Jak známo, nacisté se o okultní vědy a magii hojně zajímali. Mohl i Smíchovský ovládat tajné nauky?
Knihovník Gestapa
V roce 1939 Smíchovský vede skupinu, která vyplení Vinohradskou synagogu. Zatímco jiný ničí vše na co přišli, on si odnáší staré svitky a knihy. Jeho knihovna je vyhlášená, jelikož má největší sbírku okultní literatury u nás. Není se čemu divit.
I přesto, že není žid patří mezi naše nejlepší kabalisty. Právě on je najat gestapem (tajná policie nacistického Německa), aby pro ně luštil zabavené židovské knihy. Ve volném čase se ale věnuje něčemu jinému. Touží vyvolat ďábla.
Ve spárech ďábla
Ďáblem je fascinován už od dob, co v roce 1929 nastoupí do okultního časopisu Logos jako redaktor. Umí starořecky, přičemž právě tento jazyk bývá údajně často považovaný za jazyk ďábla.
Smíchovský cestuje po našem území a snaží se objevit spisy, které by mu v tom pomohly. Jak již dnes víme, neuspěje. Navíc je natolik pohlcen hledáním ďábla, že se zprotiví i nacistům.
Pomohlo až vězení
Po válce je jako kolaborant odsouzen na doživotí. Z okultního hlediska je to však pro Smíchovského nejlepší doba. Nejprve pod vlivem kabaly přechází na židovskou víru (vlastnoručně se obřezává) a díky tomu, tak údajně může plně využít své znalosti.
Z jeho cely se prý ozývají divná zaříkadla, on sám chřadne, ale prý je spokojen. Říká se, že se konečně spojil s ďáblem. V lednu roku 1951 je Smíchovský nalezen ve své cele zadušen.
Jedni tvrdí, že k tomu došlo po ráně obuškem dozorce do týlu, ale jsou tací, co říkají, že si ho odneslo peklo. I jeho poslední slova měla být starořecká zaříkávadla.