Zřejmě nejznámější úmrtí skupiny horalů, které se odehrálo v Ďatlovově průsmyku v roce 1959, se dodnes nepodařilo uspokojivě vysvětlit. O život tehdy přišlo devět lidí a nikdo nedokáže zodpovědět otázku, co přesně se stalo.
Tato katastrofa se navíc s podobnými okolnostmi opakovala ještě několikrát. Naposledy v roce 1993.
Tehdy zahynulo na začátku srpna při výpravě na sibiřský vrchol Tritrans šest ze sedmi členů kazašského turistického klubu Azimut – sedmačtyřicetiletá vedoucí a pět studentů ve věku 15 až 24 let.
CHOVALI SE ZMATENĚ
Podle jediné přeživší, Valentiny Utočenkové, která se od skupiny odpojila a zachráněna byla až po pěti dnech, skupina v noci z 5. na 6. srpna tábořila na horském hřebeni.
Podmínky ale byly tvrdé – padal déšť se sněhem, do toho vál silný vítr a stany, které skupina postavila, hrozily, že každou chvíli uletí.
Druhého dne ráno se skupina v mizerné náladě vydala na další pochod. Podle Utočenkové však kolem 11. hodiny jeden z chlapců upadl a z uší a nosu mu začala téci krev. Přes veškerou poskytnutou pomoc brzy zemřel.
Členové skupiny se prý potom začali chovat zmateně a rozutekli se do okolních lesů. Vedoucí skupiny prý podle Utočenkové utrpěla srdeční zástavu.
Utočenková přečkala noc ve spacím pytli asi čtyři kilometry dál v lese. Druhý den se na místo tragédie vrátila, vzala si zásoby a jídlo a podél sloupů elektrického vedení směřovala k civilizaci. Zachráněna byla na břehu řeky Sněžná o pět dní později.
Nikdo jiný ze skupiny nepřežil a jejich těla byla vyzvednuta až o měsíc později.
PODIVNÁ SHODA OKOLNOSTÍ
Srovnání s katastrofou, která v únoru 1959 postihla Ďatlovovu výpravu, se tady přímo nabízí. Členové obou skupin se po přenocování v těžkých podmínkách začali chovat zmateně. Utočenková vylíčila, že jedna z dívek dokonce bila hlavou o kameny.
Stejně jako v případě Ďatlovovy výpravy všichni členové podle oficiální zprávy zemřeli na podchlazení a vyčerpání. Ale co stálo za jejich podivnou změnou chování? Stejně jako v případě událostí v Ďatlovově průsmyku ani tady nikdo dodnes neví, co je na vině.
Vyčerpání a halucinace? Psychické poruchy? Nebo snad nadpřirozené jevy? Dozvíme se někdy odpověď na tuto otázku?