Vodní ještěři bojují o život. Zoufale se snaží vymanit ze sevření gigantických chapadel. Ze souboje však vyjde vítězně nestvůrný hlavonožec. Takové drama se prý mohlo odehrát před desítkami milionů let v oblasti nevadského státní parku…

Legendy o obřích hlavonožcích se mezi námořníky šíří již celá staletí. Gigantické nestvůry schopné potopit loď však dnes pravděpodobně neexistují. Možná ale obrovské krakatice a chobotnice obývaly pravěké oceány. Vždyť tehdy v mořích číhalo nejedno monstrum.

Lovili zde obrovští ještěři plesiosauři a děsivý žraloci megalodoni, kteří mohli měřit až dvacet metrů. Tak proč by mezi tyto velikány nemohli patřit také hlavonožci?

Zastáncem teorie gigantických chobotnic a krakatic v období pravěku je americký paleontolog Mark McMenamin (*1958). Na čem staví své argumenty?

ZÁHADNÁ SMRT JEŠTĚRŮ

V nevadském státním parku badatelé objeví pozůstatky devíti ichtyosaurů – vodních ještěrů, kteří se tvarem těla podobali dnešním delfínů. Kosti ichtyosaurů jsou značně zhmožděné, jako by je cosi drtilo. Co se asi těmto živočichům přihodilo?

Kontroverzní badatel Mark McMenamin vystoupí s hypotézou, že ještěři se stali kořistí krakena, který je na místo dovlekl. Domnívá se, že obrovský hlavonožec, jenž přemohl čtrnáctimetrové ještěry, mohl měřit zhruba třicet metrů.

Na otázku, proč se dosud nenašly žádné fosilie velkých měkkýšů, odpovídá: „Chobotnice mají měkká těla, a proto se jejich zkameněliny nedochovaly.“ I on však připouští, že pro své tvrzení nemá dostatek důkazů a ichtyiosauři mohli zahynout jinak. Podaří se vědcům zjistit, jaký osud vodní ještěry potkal?