Jen málo příběhů prostupuje tolika díly klasické i populární literatury, filmu či hudby, jako je ten o vzdělanci, který uzavřel smlouvu s ďábelským Mefistofelem. Co o této legendě vlastně víme? Může na ní být něco pravdy?

Výprava po stopách ďábelské pověsti nás přivádí až do 15. a 16. století. Právě v téhle době žije v německém Zimmernu u Bad Kreuznachu alchymista a mág Johann Georg Faust (1480–1540).

Podle dochovaných historických zdrojů jde o renesančního učence, který během života navštěvuje řadu zemí a s oblibou předvádí nejrůznější magické kejkle.

Podle současných vědců patrně, ostatně podobně jako mnozí jemu podobní v té době, jenom používá nejrůznější iluze a efekty. Jeho současníci si však šeptají, že jde o muže znalého skutečných tajemných sil.

Jenže Faust to se svou pověstí všemocného mága trochu přežene. Brzy si na šlechtických dvorech lidé vyprávějí o doktorovi, který zaprodal duši ďáblu. Ten mu za to prý propůjčil doživotní vládu nad přírodními silami a lidskými osudy. Rodí se legenda, která zasáhne téměř celou Evropu.

Zemřel při experimentu?

Že se zpočátku o Faustovi hovoří jako o skutečné osobě, která se věnuje alchymii a magii, dokládají například grimoáry (magické knihy) ze 16. století. V některých z nich lze najít zaklínání pekel, která byla připisována právě tomuto prazvláštnímu učenci.

Další dobové spisy, tzv. faustbuchy, se zase zabývají životem mystika a tvrdí, že Faust nejméně dvakrát zavítal i do Prahy, kde dokonce vydal svou vlastní čarodějnou knihu a předváděl nejrůznější magické kejkle, například proměňoval stohy slámy v koně a zpět.

Jenže ani tyto prameny nejsou zcela spolehlivé a o jeho životě tak víme jen velmi málo, stejně jako o jeho tajemné smrti. „Údajně zemřel při výbuchu při alchymistickém experimentu ve městě Staufen.

Jeho tělo prý bylo ve velmi zmrzačeném stavu, což bylo vykládáno tak, že si pro něj přišel ďábel,“ uvádí německý novinář Michael Reich. Mohl se tedy nakonec Faust skutečně spřáhnout s temnými silami?

Jaký vlastně byl?

Podle legendy měl Faust uzavřít smlouvu s ďáblem už v relativně mladém věku a své „odměny“ si užívat celých 24 let. Důkazy něčeho takového samozřejmě neexistují, stejně jako nemáme přesné zprávy o skutečné povaze Fausta.

V tomto směru se tak lze obracet pouze na literární a hudební díla o této ikonické postavě. Ta se objevují hlavně v 18. a 19. století a nahlížejí na tuto postavu různými způsoby.

Zatímco některé verze hovoří o Faustovi jako o chamtivém muži, který neváhá pro vědění obětovat cokoli, jiné jej vykreslují spíše jako oběť.

Nejslavnějším dílem v tomto směru je samozřejmě veršovaná tragédie německého básníka, prozaika a dramatika Johanna Wolfganga von Goethe (1749–1832), ale tuto postavu můžeme najít v desítkách románů, básní či divadelních her, včetně těch českých.

Faust vystupuje kupříkladu ve slavném Krysaři spisovatele Viktora Dyka (1877–1931).

Tajemný pražský dům

V souvislosti se zmíněnou legendou je nutné zmínit také Faustův dům, který stojí v samém srdci Prahy. Ačkoli současná stavba pochází z roku 1726, lidé na místě dnešního Faustova domu prokazatelně bydleli už o mnoho staletí dřív.

Nevíme, zda v něm skutečně bydlel přímo Faust. Máme však podložené zprávy o tom, že v něm přebýval jiný mystik – Angličan Edward Kelley (1555–1597). Ten si tam dokonce zřídil laboratoř a prováděl v ní nejrůznější pokusy.

Dalším významným vlastníkem se v první polovině 18. století stal Antonín Mladota ze Solopysk. I jemu dům sloužil především pro rozličné experimenty s nejrůznějšími prapodivnými přístroji. Svůj název pak dům získal zřejmě až v 19. století.

Přispěl k němu zřejmě i kaplan nedalekého kostela Karel Jaenig (1835–1913).

„Kromě jiného prý vlastnil lidskou lebku a část šibenice, spával v rakvi a pokoj si vyzdobil černými pohřebními nápisy,“ vypráví jeho příběh autorka knihy o tajemných místech Čech Jitka Lenková (*1963).

Skutečně v domě do dnešních dob díky této historii zůstává silná negativní energie?