Jak se vyvíjí svět techniky, zdá se, že se vyvíjejí i naše možnosti strojního předpovídání skryté budoucnosti. Nejde přitom o žádné sci-fi, něco takového již nyní údajně dokáže speciální počítačový program Web Bot.

Na jakém principu funguje a co lidstvu prorokuje?  

Web Bot je počítačový program, za jehož vznikem stojí američtí programátoři Clif High a George Ure. Pochází z 90. let 20. století a původním účelem jeho vytvoření bylo předpovídání vývoje trhu s akciemi a komoditami.

To měl program dokázat specifickým prohledáváním internetu. Jednoduše to lze ilustrovat na příkladu s pomeranči. Představte si, že chcete investovat do nákupu pomerančů, ale nejste si jisti, jaká bude jejich pozdější prodejní cena. Hrozí vám tudíž ztráta.

V tu chvíli by se vám jistě hodilo vědět, co si o letošní úrodě myslí ekonomové, obchodníci, zemědělci a jakou chuť na šťavnaté plody mají zákazníci. A právě tyto informace vám poskytne Web Bot. Dosud to nevypadá nijak neuvěřitelně.

Později je však Web Bot rozšířen tak, aby dokázal analyzovat i jiné informace než jen ekonomické a stal se z něj jakýsi kybervěštec na poli světových událostí.

Mysl lidstva koncentrovaná na síti

Teorie, že program může předpovídat budoucnost, vychází z domněnky, že internet má díky ohromné koncentraci na něj připojených lidí vlastní kolektivní vědomí, ze kterého lze hypoteticky čerpat.

Médiem pro toto čerpání mají být právě programy jako Web Bot, které se ve změti dat orientují. Web Bot je tak jen klíčem k uvažované možnosti využití internetového potenciálu kolektivního myšlení.

Samotnou zamčenou truhlou, v níž se skrývá poznání budoucnosti, však stále máme být my, lidé, již internet vytvářejí.

Program jako prostředník kolektivního vědomí?

„Uvědomil jsem si, že všichni lidé jsou spirituální. Většina z nich to neví. Bez ohledu na to lidé projevují svou jasnovidnost (…) v běžné konverzaci,“ přibližuje svůj pohled na zákonitosti kolektivního myšlení v denní komunikaci autor Web Botu Clif High.

„To byl základní předpoklad, ze kterého jsem vycházel.

Má pracovní teorie od té chvíle byla, že kdyby někdo mohl posbírat dostatečný vzorek konverzací probíhajících po celém světě a najít jemné rozdíly mezi slovy použitými v běžné konverzaci a slovy ze stejného rozhovoru, který jsme vedli před týdnem, pak bychom mohli zjistit, co nás žene na nevědomé úrovni a byli bychom schopni z toho vytvořit určité předpovědi,“ líčí High své pohnutky k nápadu na využití Web Botu coby kybervěštce. Je něco takového vůbec možné, nebo se Web Bot a síla internetu přeceňují?

Otázka spolehlivosti

Zastánci Web Botu coby věšteckého média tvrdí, že program úspěšně předpověděl třeba teroristické útoky na New York z 11. září 2001, havárii raketoplánu Columbia v roce 2003, zemětřesení a vlnu tsunami v Indickém oceánu v roce 2004 či hurikán Katrina, jenž v roce 2005 zasáhl USA. V několika případech se ovšem i pletl.

Nejaktuálněji v roce 2012, kdy prorokoval, že tento rok bude pro svět přelomovým. Nic závažného se ale nestalo.

Skeptici na tomto případu ilustrují nespolehlivost Web Botu i sítě a tvrdí, že když internet zaplaví nějaká poplašná zpráva – třeba zvěsti o konci světa, jako tomu bylo vloni – Web Bot zkrátka vyhodnotí tento materiál pro jeho rozšířenost coby riziko.

Jenže pokud je to tak, jak potom vysvětlit předpovězenou Katrinu nebo atentáty na New York? O něčem takovém se přece na internetu předem nespekulovalo!

Dává program nekriticky dohromady všechny informace dostupné na síti, nebo je skutečně možné, že se díky svému přehledu dostane na vyšší úrovně kolektivního vědomí?