Sovětský hrdina Gagarin si po svém výkonu z dubna 1961 užívá slávy plnými doušky. Usiluje ale i o účast na dalších kosmických letech a vystuduje Žukovského vojenskou leteckou inženýrskou akademii v Moskvě. Náhle však jeho život tragicky končí.

Od 13. do 27. března 1968 se Gagarin účastní několika cvičných letů. Když má letět ve středu 27. března, ještě netuší, že jeho dny jsou sečteny.

Se svým instruktorem Vladimirem Serjoginem se vydává ke stíhacímu letounu MiG-15. Má jít o Gagarinův poslední let „pod dohledem“. Muži nastupují do kokpitu a v 10.19 vzlétají.

Samotný trénink ve výšce 4200 metrů je zahájen v 10.26, a přestože by měl správně trvat 20 minut, už v 10.30 žádá Gagarin o povolení k návratu. Poté jeho letoun nenávratně mizí.

O několik hodin později jsou 65 kilometrů od letiště, u vesnice Novoselovo, nalezeny jeho trosky a dvě mrtvá těla.

Důkazy chybí

Dva vynikající letci, kteří prošli důkladnou zdravotní prohlídkou a během letu se přesně řídili instrukcemi zdola. Jak je možné, že stíhačka s Gagarinem a Serjoginem na palubě skončila zabořená ve zmrzlé zemi? Otázek je spousta, odpovědí se nedostává.

Podivné se navíc zdá i to, že tragickou záležitostí se Kreml (moskevské sídlo sovětské vády – pozn. red.) odmítá hlouběji zabývat. Alespoň to tak vypadá. Ihned po osudové havárii je provedeno podrobné vyšetřování.

Odborníci pečlivě sesbírají zbytky letounu a analyzují všechny možné příčiny nehody. Jenže na nic nepřijdou.

Stíhačka byla v dobrém stavu, na palubě nevypukl požár ani zde nenastal výbuch, mezi posledním spojením se základnou a pádem byla pouhá jedna minuta, letci se nepokusili katapultovat, stroj byl poškozen až při pádu na zem.

Vše tedy zřejmě pracovalo tak, jak mělo, a nikdo neví, kde se stala chyba. Celou situaci navíc stěžuje fakt, že v letounu chyběla černá skříňka, která obvykle zaznamenává parametry letu a může hrát klíčovou roli při objasnění havárie. Co se tedy v osudný den na nebi odehrálo?

Nevysvětlitelné klesání

Možností, které zapříčinily Gagarinův skon, je několik. Některé z nich jsou racionálního rázu, jiné spadají spíše mezi konspirace.

Jelikož Sověti musí k tragédii učinit oficiální prohlášení, veřejnost se dozvídá, že dvojice ve stíhačce nezvládla příliš prudké klesání stroje. Podrobnosti ale chybí.

Jeden z tehdejších vyšetřovatelů Ing. Igor Kuzněcov říká, že v kabině zřejmě došlo k poruše klimatizace, která způsobila pokles tlaku v kabině. Pád stíhačky byl nasnadě. Šlo snad pouze o náhodu? Další teorie je ovšem zcela jiná.

Podle některých názorů se mohl Gagarin snažit vyhnout stíhačce Su-11, která se mu dostala do cesty, a manévr nezvládl kvůli špatné viditelnosti.

Kdyby se taková informace dostala na veřejnost, znamenalo by to přiznání chyby dispečerů, což prý Sověti nemohli dopustit. Kde je pravda? Možné však je prý i to, že Gagarin byl odstraněn záměrně.

Odstranil ho Brežněv?

V době Gagarinovy slávy je veřejným tajemstvím, že se tento sovětský hrdina zrovna příliš nesnáší s někdejším vůdcem Sovětského svazu Leonidem Iljičem Brežněvem (1906–1982). Dokonce se traduje historka, že měl Brežněvovi chrstnout do tváře sklenici koňaku.

Není proto žádným divem, že se šíří spekulace o tom, že byl slavný kosmonaut odstraněn právě na rozkaz tohoto politika. A podle některých názorů to nebyla jen jejich vzájemná nevraživost, co Gagarinovi zlomilo vaz.

Dle některých konspirátorů si Gagarin údajně příliš pouštěl pusu na špacír ohledně svého „neexistujícího“ letu. Bál se snad někdejší představitel sovětské velmoci, že nechtěná pravda vyjde najevo?

Nebo bychom tuto teorii měli zařadit mezi další výplody příliš bujné fantazie? O smrti Jurije Gagarina se toho říká ještě mnohem více – prý byl při svém posledním letu opilý, nebo měl dokonce ze stíhačky střílet na jelena, a proto havaroval.

Čemu můžeme věřit a co je až příliš přitažené za vlasy? Je Gagarinova nevyjasněná smrt nakonec potvrzením toho, že se jeho letu týkaly skutečnosti, které bylo nutné utajit za každou cenu?