V roce 1937 přinese na Emoryho univerzitu v americké Atlantě v Georgii neznámý muž kámen s vyrytým textem. Po prvotním průzkumu navrhnou někteří profesoři, že by mohlo jít o zprávu od členů ztracené kolonie Roanoke!
Na kameni se píše, že kolonisté pomřeli na neznámou nemoc, nebo padli ve válce s nepřátelskými indiány. Je to ale pravda?
Nadšení je na chodbách malé univerzity přímo cítit. „Toto by nás mohlo proslavit po celém světě,“ šeptají si žáci a učitelé, když s napětím očekávají výsledky zkoumání zvláštního kamene.
Dnes se mu říká Dare stone, tehdy ho ale lidé znají jako možný klíč k tajemstvím kolonie Roanoke. Ta byla založena v roce 1587 na stejnojmenném ostrově u pobřeží Severní Karolíny a stala se prvním anglicky mluvícím osídlením na kontinentu.
Jen o tři roky později se po ní ale slehne zem, zbude po ní jen nápis CROATOAN na stromě. Jaký byl osud kolonistů?
Záhada vyřešena! Nebo ne?
Muž, který kámen na Emoryho univerzitu přinese říká, že jej našel v bažinách asi 80 kilometrů od ostrova Roanoke. Po nezájmu univerzitních historiků se kámen dostane na blízkou univerzitu v Brenau, kde je nakonec podroben analýze. Už po pár minutách se vědci v laboratoři nestačí divit.
Text na kameni je napsán angličtinou 16. století a zdá se, že jej vyryla žena jménem Eleanor White Dare (1568–?). Dcera guvernéra ztracené kolonie se přitom jmenovala úplně stejně!
V samotném textu poté stojí, že většina kolonistů onemocněla a zemřela, a zbytek padl při násilných konfliktech. Vědci tak skutečně nevěří vlastním očím. „Díváme se na řešení záhady, se kterou si lidé lámou hlavu už od roku 1590?“ ptají se sami sebe.
Zatímco ze začátku jsou všichni přesvědčeni, že skutečně záhadu rozluštili, postupně jako kdyby nadšení upadalo…
Je padělkem, nebo odpovědí?
V roce 1941 vyjde v novinách Saturday Evening Post článek, který Dare stone označí za podvod. Několik odborníků v něm hodnotí zejména lingvistickou stránku textu. Právě ta prý naznačuje, že je kámen padělek.
Text je napsaný v latince, kterou v té době údajně používají jen ti nejvzdělanější lidé, zatímco běžně se píše gotickým písmem. Podezřelá je prý i absence chyb či fakt, že se v letech po nálezu kamene objeví ještě minimálně 50 dalších jemu podobných.
Místo slávy je tak kámen raději pohřben někde hluboko v archivech. Debata o jeho pravosti nicméně probíhá dodnes. Zatímco všechny ostatní podobné nálezy jsou prokazatelně označeny za podvody, u tohoto prvního se to nikdy nepodaří.
Proto jej někteří vědci stále berou jako skutečného svědka příběhu kolonie Roanoke. Je možné, že je kámen přece jen pravý?
Záhada nalezené keramiky
V roce 2016 objeví archeologové asi 50 kilometrů od místa, kde kdysi kolonie Roanoke stála, několik kusů keramiky.
Po očištění a rekonstrukci vydají prohlášení, že jde o část sklenice na léky, patřící nejspíše anglickému astronomovi a matematikovi Thomasi Harriotovi (1560–1621).
Ten Roanoke navštíví v rámci jedné ze svých zahraničních expedic a velmi se zajímá o místní léčivé květiny.
Archeologové jsou později obviněni ze zavádějících výroků. Kritici tvrdí, že střepy neobsahují jediný důkaz, který by naznačoval, komu nádoba patřila.
I oni ale uznávají, že může jít o náznak, že se kolonisté pohybovali a žili ve větší oblasti, než se původně myslelo. Keramika je totiž prokazatelně evropského původu a obsahuje zbytky masti z léčivých rostlin. Patřila někomu z kolonistů? Co měla mastička vyléčit?
