V šestém století se ve vodách poblíž byzantské Konstantinopole, což není nic jiného než dnešní Istanbul, odehrávalo cosi velmi podivného. Téměř padesát let zde neznámý vodní netvor útočil na lodě, ať už se jednalo o rybářská, obchodní či vojenská plavidla. Šlo o nějaké pradávné monstrum?
Loď se otřásla po dalším nárazu. Muži posádky s hrůzou sledují, jak čelisti netvora drtí stěžeň spadlý do moře. Na palubu proniká voda a lidé se snaží zachránit, jak je to jenom možné. Zpěněná voda je bojištěm, na kterém dominuje obrovská síla, zkáza a smrt.
Mnozí se nicméně nediví. Vyprávěli jim o tom už jejich otcové a nyní se to týká i jich. Porphyrios znovu udeřil! Je to jen legenda, nebo doložitelný historický fakt? A pokud tento netvor skutečně existoval, mohlo jeho popisu odpovídat nějaké konkrétní zvíře?
Svědectví historika
Vodní monstrum popsal detailně ve svých spisech byzantský historik Prokopios (500–565). Tento významný učenec nám zanechal cenné dílo věnované například průběhu byzantsko-perských a byzantsko-vandalských válek.
O to zajímavější je, že do svého literárního odkazu začlenil i obsáhlé líčení tajemného vodního monstra.
Muselo se jednat o skutečně cosi mimořádného, co nemohl jako historik opomenout. Není divu. Kauza „Porphyrios“ byla řešena i na dvoře byzantského císaře Justiniána I. (482–565).
Řádění vodního monstra totiž ohrožovalo lodní dopravu u strategických průlivů spojujících Středozemní a Černé moře.
Agresivní vorvaň?
„Prokopios se zmiňuje, že Porphyrios měřil na délku 45 stop (13,7 metru) a na šířku 15 stop (4,6 metru),“ uvádí v roce 2023 na portálu historicmysteries.com spisovatelka Lauren Dilon.
Moderní badatelé se kloní k názoru, že Porphyrios byl reálný tvor, pravděpodobně agresivní jedinec nějakého druhu kytovce. Jakého? V úvahu přichází vorvaň obrovský (Physeter macrocephalus).
I jeho dlouhověkost – vorvani se mohou dožít až osmdesáti let, je podpůrným argumentem pro rovnítko mezi Porphyriem a vorvaněm. Neznámý tvor totiž terorizoval Byzanc celé půlstoletí.
Ani nedostatek planktonu v této části Středomoří není limitující pro teorii, že Porphyrios byl mimořádně agresivní osamělý vorvaň. Tento druh ozubeného kytovce totiž není na planktonu – jako zdroji potravy – závislý.
V podezření i kosatka
Vorvaň však není jediným kandidátem. Mohlo se totiž jednat i o abnormálně velký exemplář kosatky dravé (Orcinus orca). Dokázala by ale kosatka zaútočit a potopit loď? Bezesporu ano.
Příkladem z moderního věku je útok kosatek na jachtu Lucette v oblasti Galapág. Zpráva o incidentu obletěla svět v roce 1972. Loď se během několika minut potopila.
V roce 2020 se odehrála série útoků kosatek na lodě v oblasti Gibraltarského průlivu u španělského pobřeží. Nejnověji byly hlášeny útoky tohoto kytovce na menší plavidla u pobřeží Maroka.
A jaký byl konec příběhu, ve kterém vodní monstrum vyhlásilo námořní válku Byzanci? I o tom podává zprávu historik Prokopios.
Podle jeho líčení zaúřadovala náhoda. V Marmarském moři pronásledoval Porphyrios nedaleko pobřeží skupinu delfínů. Přitom uvízl na mělčině. Místní vesničané monstrum usmrtili a jeho tělo rozsekali na kusy. Dozvíme se někdy, o jaké „monstrum“ mohlo jít?
Odkaz v knize „Bílá velryba“
O událostech v Byzanci v šestém století se výslovně zmiňuje i slavný román „Bílá velryba“ od Hermana Melvilla (1819–1891).
Duchovní otec Moby Dicka zde uvádí, že vodním monstrem pojmenovaným jako Porphyrios, byl pravděpodobně velký exemplář vorvaně.
Odvolává se přitom na líčení a popis historika Prokopia, které dává do kontextu s přírodovědnými poznatky. Je jisté, že příběh o Porphyriovi byl pro Melvilla velmi inspirativní.
