2. prosince 1919: Z budovy v Torontu náhle mizí divadelní magnát Ambrose J. Small. Marně se ho snaží najít i slavný senzibil.
Domů     Poslední plzeňský kat
Poslední plzeňský kat
od 12.2.2022
1.7tis
Pohled na Plzeň z roku 1618. FOTO: Matthäus Merian / Creative Commons / Volné dílo
180
SDÍLENÍ
1.7tis
ZOBRAZENÍ

Povolání běžného městského kata v minulosti nebylo nijak atraktivní a obsahovala řadu omezení. Protože takový člověk byl současně považován za nečistého, musel bydlet za hradbami, nebo v domu, jehož stěny nesměly být společné s ostatními domky.

Pro ostatní lidi neměl stejné postavení. Například v hospodě měl oddělený stůl v koutě, třínohou židli a sklenici bez ucha.

I v kostele měl oddělenou lavici. Také okruh, z něhož si mohl vybírat ženu, byl omezen na podobnou profesi z rodiny kata či pohodného. Ostatně to byl další úvazek kata, starat se o očistu města.

reklama

Musel odklízet z ulic uhynulá zvířata, odchytávat potulné psy, zakopávat mršiny apod. Do běžné komunity tedy kat nepatřil, lidé se ho stranili a jak postupem času ubývalo hrdelních rozsudků, upadala i prestiž katovského řemesla. To byl i příběh posledního plzeňského kata.

Plzeň na vedutě V. Hollara v polovině 17. století. FOTO: Václav Hollar / Creative Commons / Volné dílo Obecně vzatá leč historicky nepřesná představa kata. FOTO: Merlin / Creative Commons / CC BZ-SA 3.0 Pohled na Plzeň z roku 1618. FOTO: Matthäus Merian / Creative Commons / Volné dílo

Ačkoliv v Plzni hrdelní právo mělo svoji tradici již od založení města, po úmrtí kata z rodu Hussů v roce 1813 nebyl již o místo nástupce velký zájem. Nakonec se jako jediný přihlásil do konkurzu Matěj Kaiser, pohodný z Volšovky u Žinkova. Místo dostal a složil předepsanou přísahu:

„Já Matěj Kaiser přísahám Bohů Všemohoucímu, že jako ustanovený kat u slavného plzeňského kriminálního soudu, pak jako pohodný slovutného města a panství Plzně budu vykonávati své povinnosti vždy věrně a svědomitě a vždy každou objevenou dobytčí nemoc ihned oznamovati;

reklama

že každý obdržený rozkaz vyplním vždy dochvilně a poslušně; že nebudu trpěti u sebe žádnou podezřelou čeládku a že zejména policejní zákony ohledně omezení počtu psů, volně bez majitele pobíhajících, a jich utracováni přesně vykonávati budu. K tomu mi dopomáhej Bůh“

Povolání kata a pohodného v Plzni tehdy obnášelo plat 64 zlatých ročně a naturálie v podobě dříví, žita sena a slámy a také byt v městské katovně. Neuměl číst ani psát a byl hrubé povahy.

Ale vyznal se v anatomii zvířat a uměl výborně léčit nejen zvířata, ale i lidi. Napravoval vymknuté klouby, zlomeniny a vyznal se v bylinkách. Tím si sice naklonil přízeň obyvatel, ale zase pochopitelně vzbuzoval nevoli doktorů a lékárníků.

Ovšem jeho velkou nectností byla náklonnost k alkoholu, která se mu stala osudnou.

Popraviště se nacházelo za branami Plzně, dnes je v těchto místech pivovar. Za své éry ve funkci kata, tj. po dobu téměř dvaceti let, vykonal trest smrti pouze čtyřikrát.

reklama

Ale žádná poprava se katovi příliš nepovedla, tak, jak měla. Tj. rychle a bezchybně provést potřebné úkony. Všechny byly spíše trapným divadlem s trápením oběti, ale i kata. Nebylo divu, přihlížejícím davům bylo jasné, že je kat vykonával vždy v opilém stavu. A ta poslední rozhodla o jeho konci i konci živnosti kata.

KONEC PLZEŇSKÉHO KATA

Při poslední popravě dvou vrahů si v opilosti kat Matěj Kaiser vedl tak neobratně, že nakonec musel odsouzené vlastnoručně doškrtit, aby je sprovodil ze světa.

Po této blamáži již mu nebyla svěřena žádná další poprava a jeho činnost se omezila jen na oblast pohodného ve městě. Na případné popravy si Plzeň potom najímala kata z jiných měst.

Město jej sice nechalo v omezené míře dosloužit, ale po jeho smrti byl v Plzni zcela zrušen katovský úřad.

Foto: Wikimedia Commons
reklama
Související články
od 1.12.2022 1.7tis
Jen jediný Necronomicon dokázal zamotat hlavu i expertům. Říká se mu Simonův. Má být temným učením až ze starověké Mezopotámie. Knihu ukořistili mniši a poté dali na překlad okultnímu knihkupectví Magickal Child. Pravda je ale trochu jiná, kniha vznikla kolem roku 1976 v USA v kruhu špičkových mágů z Warlock Shop jako funkční grimoár, který otestuje ad
od 30.11.2022 1.3tis
Období antiky je spojeno i se zbraněmi, které patří do sféry záhad. Patří k nim údajné parní dělo, jehož konstruktérem měl být slavný Archimédés. Opravdu existovala starověká zbraň, která využívala sílu páry? Archimédés (287 př. n. l. – 212 př. n. l.) se proslavil výrokem: Udejte mi pevný bod a já pohnu celou Zemí. Jeho ctižádost se však neomezoval
od 30.11.2022 2.9tis
Jednoho večera v červnu 1950 uprostřed rušné křižovatky na Times Square umírá neznámý chodec. Při pátrání po jeho identitě policisté s překvapením zjišťují, že jde o muže, který beze stopy zmizel před 74 lety.     Asi třicetiletý muž má na sobě starodávné oblečení a boty s výraznými přezkami, jaké se nosily před sto lety, a působí nanejvýš
od 29.11.2022 2.8tis
Stále další archeologické nálezy na našem území dosvědčují plány starověkého Říma vytvořit severně od Dunaje novou římskou provincii. Pronikání římských legií do oblasti Moravy začalo již za vlády císaře Tiberia a vrcholilo v časech panování císaře Marca Aurelia. Záhadou zůstává, zda se na naše území tehdy dostaly i tajné rituály související s uctíváním exotického boha Mithry? [gallery ids="112
od 28.11.2022 2.9tis
Bizarní příběh zaznamenaný v Anglii roku 1912 popisuje neobyčejný případ spontánního a zcela jistě nechtěného přesunu v čase. Ve vlaku do Londýna se náhle objevil a poté zase zmizel záhadný cestující – muž z minulosti.     K velkému štěstí hlavního aktéra trvá jeho nedobrovolné cestování v čase jen krátce, přesto je svým zážitkem těžce poz