Staroegyptská medicína předběhla dobu přinejmenším o stovky let. K vynikající znalosti lidské anatomie přispívají tehdejší pohřební zvyky, během nichž dochází k vyjmutí tělesných orgánů a mumifikaci těla. Egypťané jsou díky tomu dobrými chirurgy. Pozoruhodných výsledků dosahuje také jejich stomatologie.
Mumie nalezené v Údolí králů nedaleko od pohřebišť synů faraona Ramsese II. (1303–1213 př. n. l.) byly opatřeny umělými zuby a zubními můstky. V zubech mumií jsou také zaznamenány zlaté výplně.
Z této doby pochází také kované nebo spájené zlaté kroužky, které je možné považovat za předchůdce dnešních korunek a můstků. Takové zubní péči ovšem ve světě začala být věnována pozornost až ve 20. letech 19. století.
To znamená, že stomatologie je přinejmenším o 3000 let starší, než se původně myslelo. Provedené zákroky jsou prý také natolik precizní, že by byli staroegyptští dentisté považováni za vysoce kvalifikované odborníky i v současnosti. Proč vlastně zubní péče poté znovu upadla v zapomnění?
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
