Chodíte rádi do zoo? Pro běžného člověka je to jediná možnost, jak uvidět žirafu, krokodýla nebo třeba ledního medvěda, aniž by se musel brodit po kolena ve sněhu zamrzlou Arktidou. Přesně takovým druhem unikátní formy života může být i sám člověk…
Někteří vědci touto hypotézou vysvětlují tzv. Fermiho paradox o tom, že lidstvo nejenže nenašlo jinou vyspělou civilizaci, ale ani na Zemi ještě nepřistáli její vyslanci.
A to i přesto, že v Mléčné dráze jsou miliardy sluncí a planet a mnohé o nějakou tu miliardu starší než naše sluneční soustava.
Kde se tedy mimozemšťané schovávají?
Mimozemšťané se drží zpátky
Píše se rok 1973 a americký astronom John Ball přichází s teorií, že mimozemská civilizace sice existuje, ale je natolik technologicky a myšlenkově vyvinutá, že se drží stranou, aby neovlivnila přirozenou evoluci lidstva – podobně jako se filmoví cestovatelé v čase snaží nezasahovat do minulosti, protože by to mohlo převrátit budoucnost vzhůru nohama.
Místo toho vědci soudí, že nás mimozemšťané jen pozorují, stejně jako lidé očumují zvířata v zoo, a čekají, jestli lidstvo dospěje (pokud vůbec) do bodu, kdy bude samo vyspělé a bude možné ho kontaktovat.
Jako v telenovele
Někteří však poukazují na skutečnost, že ve vesmíru může být více než jen jedna vyspělá civilizace. Pokud i další zůstávají stranou a jen sledují dění na Zemi, pak to vyžaduje jistou dávku spolupráce.
I to je ovšem možné – události na Zemi a malicherné problémy pozemšťanů můžou mimozemšťané vnímat jako ekvivalent nějaké nekonečné telenovely nebo reality show.
A nebo mimozemšťané o lidech ví dost na to, aby věděli, že přiblížit se k lidské rase by byl hodně špatný nápad.
