Je sychravé listopadové ráno a ospalá Ostrava se teprve probouzí. Lidé spěchající do práce ještě netuší, k jaké hrůze má v jejich blízkosti dojít. Most přes řeku Ostravici, přes který denně přejíždí tisíce automobilů, vyletí do povětří!

Jako zázrakem se podaří uniknout smrti téměř všem. Proč ale k pekelné detonaci vůbec došlo?

V místě výbuchu vzniká strašlivý kráter. Moderní most téměř jako by přes řeku nikdy nevedl. Zpráva o šokujícím neštěstí se rychle šíří slezskou metropolí. Příbuzní a známí shání své blízké. Všichni si pokládají stejnou otázku:

K jak velké katastrofě vlastně došlo? V ten osudný okamžik 25. listopadu roku 1976 se na hustě frekventovaném mostě Pionýrů pohybuje trolejbus plný lidí, jeden automobil a čtyři chodci.

Snad zásahem vyšší moci se v prostoru, kde jindy vládne čilý provoz, nenachází více lidí. Kde hledat příčinu nešťastného výbuchu?

TLAKOVÁ VLNA PARADOXNÍ SPÁSOU?

Trosky po zničeném mostu působí hrůzostrašně. Dochází ke sčítání ztrát na životech a majetku. Jako zázrakem je plně obsazený trolejbus vymrštěn mimo ledové vlny řeky Ostravice. Pro pasažéry vozu číslo 37 na trase 105 to však pouze zmírňuje utrpení.

Souboj s vodním živlem nahrazuje tlaková vlna po detonaci. Následkem dynamických sil je těžce zraněno 18 cestujících a dalších 9 lehce. Vážně poraněná Libuše Švidernochová na následky havárie umírá.

Stává se tak jedinou (!) obětí hrůzně vypadající tragédie. Čemu děkují za záchranu bezbranní chodci? Také oni jsou odmrštěni tlakovou vlnou mimo Ostravici. Díky obrovskému štěstí ale počítají pouze odřeniny.

Před samotným výbuchem prý totiž zahlédnou hořící pouliční lampu! Z místa pak chvatně prchají kvůli hrozící sekundární explozi. Každému už je v tu chvíli jasné, že v místě zaúřadoval plyn!

Podle místních je dokonce zápach hořlavé látky patrný již několik dní před výbuchem! Mohl snad této katastrofě někdo včas zabránit?

ZANEDBÁNÍ, NEBO VRTOCH PŘÍRODY?

Plyn proudící v potrubí okolo mostu je hnán z místní koksovny. Ředitel podniku údajně o úniku ví, ale z ekonomických důvodů nařizuje informační embargo. Místo průduchu prý nechává nespravené kvůli dodržení plnění plánu a následnému vyplacení prémií.

Můžeme ovšem této informaci důvěřovat? Troufl by si kvůli něčemu takovému riskovat havárii a lidské životy? I pokud by se prý o úniku plynu v koksovně vědělo, ve finální fázi by výbuchu stejně nešlo zabránit. Proč ovšem dochází k poškození potrubí?

Definitivní hybnou silou havárie jsou pravděpodobně náhlé tektonické poruchy (deformace zemské kůry – pozn. red.). V silně poddolované Ostravě se ostatně není čemu divit. Roztrženým plynovodem se pak dostává třaskavá směs do útrob mostu.

Scenérii zkázy dokoná zničehonic hořící výbojkové osvětlení v lampě na mostě. Existují ještě další okolnosti, které vedly ke zničení stavby?

STRÁŽNÝ ANDĚL NA PRAVÉM MÍSTĚ!

Samostatnou kapitolou je osud řidiče vozu Škoda 445. Mladý Lumír Gužík pracuje jako automechanik a míří přes most Pionýrů do zaměstnání. Vůz má pouze půjčený od kolegy. S úmyslem vrátit automobil a dorazit včas na ranní směnu uhání přes řeku.

Jeho rutinní cestu náhle přetne šílená rána! Než se mladík stačí vzpamatovat, letí vozidlo vysoko do vzduchu! Paradoxně jeho největším štěstím je v tu chvíli fakt, že detonace probíhá přímo pod středem auta.

Kdyby se tak stalo pod předními či zadními koly, vůz by se zmítal v kotrmelcích. Takto je „pouze“ odhozen a dopadá opodál na střechu. Na vůz vzápětí padne velká traverza, které ho téměř rozřízne ve dví!

Z pod vraku po chvíli vylézá zmatený řidič, který pohřešuje pouze rozbité brýle. Stáli tehdy u šťastlivce všichni andělé? Měla tenkrát většina zúčastněných obrovské štěstí v neštěstí?