„Miláčku, co se ti stalo?“ ptá se muž manželky po návratu z noční. „Od napajedla je slyšet divný hluk, já to tady nevydržím“ odpoví žena. „To se ti zdálo, prosím tě, jsou to jen domorodé povídačky,“ směje se manžel.

Hluk u napajedla Wilga ale neustává a začíná vadit i muži. Proto se krátce po prvním kontaktu s nepříjemným ječením odstěhuje i s manželkou.

Řeč je o australském napajedlu Wilga. Zvířata se mu vyhýbají a nechtějí se tu ani napojit. Aboriginci chodí raději okolo místa obloukem. Nikdo tu nastálo nevydrží a i největším skeptikům přechází mráz po zádech, když slyší to srdceryvné ječení.

Má ho na svědomí obyčejná sova, nebo duch vražednice? Nebo je tu někde podzemní proud, kde jenom divně hučí voda? A pokud mají zvuk na svědomí draví ptáci, který druh by mohl vydávat takový strašidelný vřískot?

Nelidský jekot

Napajedlo Wilga se nachází 100 kilometrů jižně od Longreach v australském Queenslandu. I když to tu nevypadá extra nebezpečně, spíše jako nudné místo v buši, opak je pravdou. I domorodci se místu vyhýbají a zvířata se tu nezastaví ani k napojení.

Někdy koncem 19. století si tu jeden muž postaví skromnou boudu pro sebe i manželku, navzdory tomu, co se o místu doslechl. Jednoho dne po návratu z noční směny ale nachází manželku v slzách a psychicky na dně.

Mezi pláčem se od ženy dozvídá něco o strašném jekotu přímo z napajedla. Muž tomu nevěří, ale když se její stav vytrvale zhoršuje, rozhodne, že se přestěhují.

„Vždycky to začne naříkáním, které nabírá na intenzitě, div že z toho neprasknou ušní bubínky, a pak zničehonic jekot zase ustane a pro změnu zavládne ohlušující ticho,“ popisují hluk místní.

Místo nevhodné pro život

Když se jednou rozhodne partička skeptiků utábořit u napajedla, vtipná nálada je rychle přejde. Čekají do půlnoci, kdy má alespoň podle duchařských historek docházet k největší koncentraci strašidel a duchů na prokletých místech, jako je Wilga.

Když se nic nestane, muži uléhají ke spánku, ale moc dlouho nespí. Vzbudí je řečený jekot, jenž natolik zesílí, že z toho skoro ohluchnou. Úsměv je rychle přejde. Možných vysvětlení pekelného jekotu se nabízí mnoho.

Podle pověsti tu žila žena, která se zbláznila a zabila své dítě. Teď tu bloudí její duch a vydává nesnesitelný jekot při vzpomínce na hrozný čin. Jiní říkají, že nejde o ducha, ale podzemní kanál.

Právě odtud zní nářek, když jím za jistých podmínek proudí voda. Někdo má zase za to, že tyto zvuky vydává obyčejná sova.

Mohou za hluk opravdu sovy?

Může ale opravdu sova vydávat tak děsivý jekot? Když se podíváme na sovy zblízka, zjistíme, že všechny nejsou stejné jako výr nebo sýček a nevydávají ani stejné zvuky.

Taková sova tečkovaná, žijící v Queenslandu, vydává zvuk připomínající sestupné pískání podobné zvuku konvice nebo letu bomby. Naproti tomu sova zlatočerná je vesměs tichá a při letu se například projevuje vysokými skřípavými zvuky.

Je to totiž samotář vyhledávající klid. Jiný její zvukový projev se podobá sově pálené. Jedná se o těžko popsatelný nepříjemný křik a táhlý, vrnivý zvuk různé intenzity. Mláďata se projevují táhlým syčením.

Je tedy možné, že za nepříjemným hlukem stojí opravdu sovy. Podivné ale je, že by se domorodci, sžití se zdejší přírodou, báli zvuku obyčejného ptáka, jehož musejí zaručeně znát.

Něco jiného by bylo, kdyby se báli třeba přerostlého hada, který by připomínal jejich bájného stvořitele.

Něco navíc: Duhový had – stvořitel světa

V mýtech Aboriginců hraje zásadní roli Duhový had. Je personifikací deště, plodnosti, úrody, rozmnožitelem rostlin a živočichů. Je stvořitelem lidstva a posílá duše zrození do všech pramenů, studní a jezer.

Způsobuje blahodárný déšť, ale také záplavy a bouře, když je rozhněván za porušení pravidel mezi božstvem a lidmi. Zpravidla je líčen jako mimořádně veliký had, jenž žije v hlubokých studních, řekách, jezerech a prohlubních pod vodopády.

Z těchto hlubin se vynořuje ještě větší a podle legend je možné jeho temný pruh spatřit na Mléčné dráze. Lidem na Zemi se objevuje v podobě duhy, jež proniká skrz vodu a déšť. Lidi ale také požírá nebo topí.

Šamany posiluje a dává jim schopnosti uzdravovat či přivolat déšť. Na jiné sesílá nemoci a smrt.