Alchymista ve službách císaře Rudolfa II. bývá považován za pouhého vykutáleného podvodníka. Možná, že však přece jen vládl nějakými nadpřirozenými schopnostmi. Podle legendy prý před smrtí přivolal zkázu na hrad Hněvín, na němž byl vězněn…

Alchymista a médium Edward Kelly (1555–1597) si v rodné Anglii nevyslouží zrovna nejlepší pověst. Nedostudovaný advokát se pod rodným příjmením Talbot dopustí právního podvodu, za což jsou mu uříznuty obě uši.

Přesto člověk s takto pochybnou reputací přesvědčí komunikací s jinými sférami čím dál více posedlého astrologa a matematika Johna Deea (1527–1609), aby ho přijal do svých služeb.  Oba muži se ucházejí o přízeň císaře Rudolfa II. (1552–1612).

Záhy jsou však obviněni za špionáže a vyhozeni. Kelly se však přece jen na císařský dvůr ještě vrátí. Českého velmože Viléma z Rožmberka (1553–1592, u nějž našel útočiště, totiž prý vyléčí z dlouhé a těžké nemoci.

Pověst o jeho schopnostech se tak dostane k panovníkově sluchu a ten se rozhodne dát Kellymu druhou šanci. Jenže o své teplé místečko alchymista nakonec přijde. Proč?

POMSTA NEŠŤASTNÉHO VĚZNĚ

Kelly stoupá v císařově přízni stále výš. Přesvědčí Rudolfa II., že dokáže proměnit jiný kov ve zlato. Za to získá rytířský titul a stane se císařským radou. Jenže roku 1591 v souboji zabije císařského úředníka Hunklera.

Za svůj čin skončí ve vězení na Křivoklátě. Pokusí se odtud uprchnout, avšak spadne z výšky a pochroumá si nohu tak, že mu musí být uříznuta. Poté se ocitá na mosteckém hradě Hněvín. I z tohoto vězení se snaží uprchnout, ale zlomí si i zdravou nohu.

Po těchto událostech udělí císař Kellymu milost. Alchymista však zůstává dál na Hněvíně. Nechce dožít jako mrzák, a proto prý vypije jedovatý nápoj.

Podle jiné verze ho otráví žárliví dvořané, aby nezískal znovu vliv na Rudolfa II. Těsně před svou smrtí údajně Kelly vyřkne strašlivou kletbu:

„Nechť tento hrad i město pod ním navždy zmizí z povrchu zemského!“  Angličanovo prokletí prý může za zboření hradu v letech 1651 až 1653 i téměř úplné zničení původního Mostu v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Nebo jde o pouhou legendu?