Obraz „Plačící chlapec“ namaloval po druhé světové válce v Benátkách malíř Govanni Bragolin. Jde o obraz ze série Bragolinových uplakaných dětí, které postihlo nějaké neštěstí.

Předlohou portrétu plačícího chlapce byl sirotek, který prý údajně jen pouhou silou vůle dokázal zapalovat různé předměty. Traduje se, že kvůli tomu vyhořel i sirotčinec, ve kterém byl umístěný. Ale také prý brzy po dokončení portrétu chlapec zemřel.

VZESTUP A PÁD POPULATITY

Dojemný obrázek plačícího chlapce se stal po válce především ve Velké Británii velice populární. Vytisklo a prodalo se na půl milionů reprodukcí. A tak se jeho obličej ocitl v celé řadě domácností.

Tak tomu bylo do doby, než vznikla novodobá pověra rozdmýchaná tiskem. To noviny The Sun otiskly reportáž s názvem Žhavé prokletí plačícího chlapce.

Byl popsán příběh May a Rona Hallových, kterým od přehřáté pánve začalo hořet přízemí jejich domu. Vybavení přízemí bylo požárem zničeno, až na jednu záhadnou věc, která byla předmětem článku. Na stěně byly zcela zničeny všechny obrazy až na jeden.

PLAČÍCÍ CHLAPEC

Reprodukce „Plačícího chlapce“ mezi nimi zůstala zcela nedotčena. Netrvalo dlouho a začaly se objevovat další požáry v domácnostech, kde měly onu reprodukci.

To by nebylo až tak nic podivného, neboť obrázek vlastnilo kolem půl milionu domácností, ale nepochopitelné bylo to, že také při těchto požárech zůstával obrázek neporušen.

Tisku toto potvrdil i yorkshirský hasič jménem Peter Hall, který byl nejméně u patnácti podobných zásahů. Tento poznatek si potom ověřoval i u kolegů hasičů i z jiných anglických měst – se stejným výsledkem.

Tato skutečnost vyvolala nakonec davovou hysterii. Když se v roce 1985 při tradiční noci pálení ohňů rozhořely hranice, Britové hromadně naházeli do ohňů většinu reprodukcí Plačícího chlapce, aby se vyhnuli možným problémům.

Při této akci zřejmě shořel i originál obrazu, neboť od té doby jeho prokletí ustalo. Záhada však zůstala.

PROKLETÝ PORTRÉT

Hoch prý například magické síly souvisejícími s ohněm. A také prý zavinil smrt svých rodičů. V obraze byl údajně zakletý jeho mstivý duch, který působil nejen přes originál, ale i jeho kopie.

Ale paranormální schopnosti byly připisovány i samotnému malíři, který přes obrázek nevinné tváře hocha dokázal vložit do portrétu svoji vlastní negativní energii. Autor obrazu zemřel v roce 1981, takže se od něho již nic nedozvíme.

Obrázek chlapce byl namalován v několika variantách, stejně jako některé další portréty. Známým je např. obrázek Plačícího děvčete, o kterém se říká, že pokud oba tyto portréty byly umístěny v interiéru vedle sebe, negativní energie byla eliminována.