Rakouský básník Karl Skala je nasazen v Rusku jako voják během druhé světové války. V zákopech ho společně s přítelem Hannesem zasáhne výbuch granátu.
Jeho přítel okamžitě zemře, a to přímo Skalovi v náručí. Ten prý v jednom okamžiku pocítí, jak je tažen kamsi pryč a spatří jasné zářící světlo. K čemu v tu chvíli došlo?
Dva vojáci se krčí v zákopech a usilovně se modlí. Jsou pod palbou nepřátel a nemají, kam by utekli. Modlitby ale nefungují, protože je vzápětí zasáhne granát a svět kolem nich exploduje.
Karl Skala (1924–2006) později vypráví, že se na něj Hannes sesunul a on si uvědomil, že je po smrti. Místo, aby ho zasáhla bolest nebo smutek prý ale cítí něco docela jiného.
Ačkoliv je jeho přítel mrtvý, má pocit, jako by ho tahal někam pryč. Náhle vidí sám sebe shora, jak svírá Hannese v náručí. Údajně spatří i bitevní pole a připadá mu, že letí! Když vzhlédne, celá obloha je jasná, ačkoliv předtím bylo zataženo.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.






