Jméno nejslavnějšího poutního místa na jihovýchodě Rakouska je odvozeno od rakouského slova „zelle”, tedy cela. Legenda pamatuje skromnou celu, kterou si zde postavil mnich jménem Magnus.

Ten je v polovině 12. století vyslán do horského kraje v dnešním rakouském Štýrsku, aby duchovně sloužil tamním lidem. Na cestu si odnáší sošku Panny Marie s Ježíškem, kterou sám vyřezal z lipového dřeva. A na zázraky tu lidé nemusejí dlouho čekat!

První zázrak, který se k místu váže, se odehrává k večeru 21.12. roku 1157. Magnus se blíží ke svému cíli, když mu cestu zatarasí skalní blok. Mnich se proto obrátí v modlitbách k Marii.

Na její přímluvu se skála skutečně rozestoupí a Magnus může pokračovat v cestě. Když dorazí do svého cíle, postaví sošku na pařez a kolem si vybuduje celu, která souží zároveň i jako kaplička. Může být na tomto příběhu pověstné zrnko pravdy?

Bez ohledu na to, zda byla modlitba středověkého mnicha schopna pohnout skalou, dává „Maria v cele” jméno pozdějšímu slavnému poutnímu místu, v jehož zázračnou moc uvěřili i někteří panovníci.

Přízeň významných pánů

Brzy po příchodu Magnuse se krajem začnou šířit zprávy o zázračném vyslyšení modliteb a k cele mnicha přicházejí první poutníci.

Už kolem roku 1200 zde nechává český kníže a moravský markrabě Vladislav Jindřich asi (1160–1222) vystavět první kostel.

Kníže a jeho paní prý byli při návštěvě Matky Boží v Mariazell vyléčeni z těžkých chorob a kostel byl vybudován na znamení díků.

Uherský král Ludvík Veliký (1326–1382) věnuje v roce 1370 poutnímu místu kapli jako dík za slavné vítězství nad svými odpůrci. V průběhu let na místo přijíždějí panovníci a urození pánové z celé Evropy.

Řada z nich pak Mariazell odkazuje cenné dary jako dík za vyslyšení modliteb. Americký historik Hans Christian Erik Midelfort (*1942) upozorňuje, že Mariazell bylo místo, kde údajně několikrát došlo k úspěšnému exorcismu.

„Jeden ze tří pravidelně líčených zázraků během 15. století je exorcismus,” tvrdí Midelfort. Zaznamenána je například událost, kdy „posedlá žena zabila vlastní dítě a svého otce a matku.

Byla přivedena do Mariazell, kde z ní byla vypuzena legie démonů.”  Úspěch místa při vymítacích rituálech naznačuje, že v Mariazell je skutečně přítomna jakási čistá síla, která vypuzuje vše zlé. Může podobně působit i proti nemocem?

Podle Midelforta je zázračných uzdravení zaznamenáno několik. Ve třech případech jde například o nevyléčitelnou epilepsii.

Kdo léčí nemocné?

Někteří pamětníci si vzpomínají na případ muže, kterému měla být kvůli rakovinným nádorům amputována celá paže. S poslední nadějí se vydává na pouť do Štýrska, kde se se svou ženou vroucně modlí po tři dny.

Po návratu domů jsou po sundání obvazů rány zcela zhojené a rakovina je pryč. I tehdejší evangelický lékař prý událost označuje za zázrak. Jde o jakousi pozitivní geopatogenní zónu, nebo tu skutečně působí sama Panna Marie?

Přestože v místě nejsou zaznamenána žádná přesvědčivá mariánská zjevení, která by tvrzení o působení Matky Boží podpořila, existuje legenda, na jejímž základě lze zázračnou moc poutního místa Mariazell s Marií bezpečně spojit.

Stopy příběhu vedou do České republiky. V roce 1742 se těžce nemocnému kováři Jakubu Franzovi z moravské obce Lubník ve spánku zjevuje Panna Marie a pobízí jej, aby vykonal pouť do Mariazell. Kovář poslechne a vydá se na cestu.

Ujde však sotva pár kilometrů, když na kopci v Rychnově na Moravě upadne vysílením do bezvědomí. Znovu se však setkává s Matkou Boží a po probuzení se cítí zcela zdráv. Pokračuje tak v cestě a vykoná pouť, ze které se vrací s obrazem Panny Marie Mariazellské.

Ten zavěsí v lese a s rodinou se k obrazu pravidelně chodí modlit. V kraji se traduje, že během modliteb se z místa rozléhají překrásné zpěvy slyšitelné až do pětikilometrové vzdálenosti. Dokládá česká pověst z 18. století působení božských sil v rakouském Mariazell?