Již od 14. století je v italském Turíně uloženo plátno, které bylo údajně použito k zabalení Kristova těla před položením do hrobu. Na tkanině se dokonce dochoval krvavý otisk lidské postavy.

Turínské plátno: Testy DNA odhalí pravdu

Církvi je odkázala královská rodina Savojských, do Itálie ho převezla z Francie. Po celá staletí nikdo nepochybuje o tom, že tento cenný artefakt je pravý. Ale i tento svatý předmět je podroben zkoumání.

Zjistí se, že tkanina byla vyrobena až na konci 14. století. Turínské plátno se tak pro mnohé stane podvrhem. Jiní  se však nechtějí tak snadno vzdát.

Co prozradí analýza

Důkladné prozkoumání plátna odhalí, že původní tkanina byla lehce poškozena požárem. Jeptišky, které měly relikvii na starost, dotkaly chybějící kousky látky a opravily ji. Předchozí analýza zkoumala vzorek z této novější části.

Původní látka však skutečně odpovídá Ježíšově době a kraji. I krvavé stopy jsou skutečné. Analýza DNA krev prozkoumá. Patří muži ve věku 35 až 40 let, urostlé postavy vysoké kolem 180 cm, který prokazatelně žil v době Ježíše Krista.

Fragmenty pylu na plátně pocházejí z rostlin, které rostou jen v Jeruzalémě. Na očích mrtvého jsou patrné otisky mincí, které se tehdy kladly zemřelým na oči. Byly vyraženy mezi lety 29 až 32 n. l. v Římské říši.

Mrtvý byl vystaven mučení

Přestože krev na plátně je nesporně pravá, nemohl někdo obraz namalovat? Pochybnosti jsou však vyvráceny, protože krev obsahuje látky, které se vyplavují pouze v případě, že člověk utrpí velké zranění nebo je krutě mučen.

Pravděpodobnost, že by si starověký „umělec“ opatřil krev odsouzence, aby s ní mohl falšovat Kristovo pohřební roucho, není příliš vysoká.

Svatý grál: Po poháru není ani stopa

Vypráví se, že kalich, ze kterého Ježíš pil při poslední večeři, se dostal do rukou Josefa z Arimatie, který Kristu přenechal svou hrobku. Při ukřižování zachytí Kristovu tekoucí božskou krev, aby nepřišla nazmar.

Kam se tento tajuplný artefakt poděl a zda vůbec kdy existoval, je pochopitelně předmětem mnoha sporů.

Legendy inspirují generace umělců

Teorií o osudu cenné památky na Ježíše Krista stalo je řada. Podle první z nich se Josef z Arimatie po událostech v Nazaretu vydal až do Francie, kde se stal svatý grál ústřední relikvií řádu templářů.

Jiná tvrdí, že ho uložil spolu s Kristovým tělem do hrobu a ve 3. století ho odvezli Římané. Během jedné z válek proti barbarům byl grál ukraden a dostal se až do Británie, což vysvětluje souvislost křesťanské relikvie s keltskou pověstí o králi Artuši. Poslední teorie se stala námětem mnoha literárních děl i konspiračních teorií.