Přibližně pět tisíc mužů, dokonale vycvičených římských legionářů, mizí z dějin tak podivně, že jejich osud dodnes připomíná historickou detektivku. Legie IX. Hispana naposledy prokazatelně působí v Británii kolem roku 108. Potom přichází ticho.
Žádný slavný poslední boj, žádný hromadný hrob, žádný kronikář, který by popsal její zánik. Jen prázdné místo v římských seznamech.
Legie IX. Hispana patří k jednotkám, které Řím vysílá tam, kde je potřeba tvrdá pěst. Do Británie přichází po římském vpádu v roce 43 a její historie rozhodně není klidná.
V roce 60 utrpí těžké ztráty během povstání Boudiky a později se účastní bojů na severu ostrova. Její vojáci tedy vědí, co znamená bojovat na hranici říše. Potom však nastává záhada.
Posledním bezpečně datovaným dokladem o této legii v Británii je nápis z pevnosti v Eboracu, dnešním Yorku, z let 107–108. Zachycuje stavební práce za císaře Traiana (53-117). Pak nic.
Když se císař Hadrianus (76-138) v roce 122 vydává do Británie, v Yorku už legii IX. Hispana nahrazuje VI. Victrix. Na Hadrianově valu navíc nejsou nalezeny nápisy, které by dokazovaly přítomnost celé IX. Hispany.
Zmizela v mlhách Skotska?
Nejdramatičtější teorie říká, že legie padne v katastrofální bitvě proti severním Britonům, tedy britským Keltům. Právě tato představa se stává slavnou díky románu Rosemary Sutcliffové Orel deváté legie.
Německý historik Theodor Mommsen (1817-1903) už v 19. století předpokládá, že IX. Hispana mohla být zničena při útoku na York někdy za Hadrianovy vlády. Příběh je lákavý: legie vyráží na sever a už se nikdy nevrátí.
Jenže archeologie začne tento jednoduchý scénář komplikovat.
V Nijmegenu v dnešním Nizozemsku se objevují nálezy spojené s legií IX. Hispana, které naznačují její přítomnost mimo Británii kolem roku 120. Někteří historici proto soudí, že legie není zničena při jediné katastrofě v Británii, ale nejprve ji přesunou.
Britský historik Nick Hodgson však upozorňuje, že mohlo jít pouze o oddíl legie, nikoli celou jednotku, a podle něj neexistuje přesvědčivý důkaz, že IX. Hispana přežila počátek 20. let 2. století.
Poslední římská stopa mizí
Rodí se záhada. Pokud legie přežije přesun do Nizozemska, co se s ní stane potom? Objevují se různé hypotézy. Někteří badatelé ji posílají do války proti povstalcům v Judeji v letech 132–135, jiní do východních oblastí říše.
Další možností je katastrofa na východní hranici v roce 161, kdy Řím utrpí těžkou porážku u Elegeie v Arménii. Pro žádný z těchto scénářů ale neexistuje důkaz, který by záhadu definitivně uzavřel.
Jisté je pouze to, že IX. Hispana někdy mezi počátkem 2. století a pozdějšími desetiletími přestává existovat.
V seznamech římských legií z doby císaře Septimia Severa už její jméno chybí.
Nizozemský historik Erik P. Graafstal (*1963) navíc v nové studii z roku 2025 upozorňuje na možnost, že zmizení IX. Hispany souvisí s širší bezpečnostní krizí v Británii kolem Hadrianovy návštěvy v letech 121–123. Tak se zrodila legenda o „ztracené legii“.
Nezmizela nutně v jediném dramatickém okamžiku. Možná padla v bitvě, možná byla zničena během jiné války, nebo se její zbytky rozptýlily do dalších jednotek. To je na jejím osudu nejpodivnější:
římská říše byla posedlá evidencí vojáků, vítězstvími a nápisy oslavujícími císaře. Proto tady zůstává nezodpovězená otázka: Kam se poděla legie IX. Hispana?
