Na první pohled vypadá jako obyčejný balvan, kterých jsou beskydské kopce plné. Jenže stačí přijít blíž a kámen nad Tyrou na Třinecku začne vyprávět podivný příběh.

V jeho povrchu jsou vyhloubené důlky uspořádané do geometrického obrazce a na boku se objevují kříže. Mohl tu někdo před staletími sledovat Slunce? Nebo kámen dostal svůj tajemný význam až mnohem později?

Záhada začíná nenápadně. Na vyvýšeném místě nad Tyrou, částí města Třince leží mohutný balvan, který místní badatelé objevili ukrytý v náletovém porostu. Když ho očistí a prozkoumají, zjistí, že jeho povrch není tak obyčejný, jak se zdá.

Jsou v něm vytesané důlky a jejich rozmístění podle badatelů vytváří určitý geometrický systém. Na boku kamene navíc nacházejí několik druhů křížů, včetně ondřejského a kruhového. Z obyčejného balvanu se stává pořádná záhada.

Nejodvážnější vysvětlení přichází od třineckého správce hvězdárny Vladimíra Knybela a badatelky Evy Haltofové.

Podle jejich interpretace důlky souvisejí s polohami Slunce při významných dnech roku. Některé mají odpovídat východu Slunce při jarní a podzimní rovnodennosti a při letním slunovratu, jiné jeho západu.

Pokud by takový výklad byl správný, kámen by mohl fungovat jako jakási velmi primitivní sluneční observatoř či kalendář. Představa člověka, který před dávnými věky stojí u kamene a podle světla poznává, kdy se rok láme, má něco až mysteriózního.

Keltové? Tady už začíná být půda nejistá

Je ale potřeba přibrzdit. Badatelé se domnívají, že kámen může pocházet z předkřesťanského období a uvažují dokonce o keltském původu. Jenže to není archeologicky potvrzený fakt.

Český rozhlas už ve svém původním reportážním textu upozorňuje, že jejich interpretace čeká na potvrzení profesionálními historiky. Odborná archeologie navíc u podobných kamenů musí být velmi opatrná:

samotné důlky ještě automaticky neznamenají astronomickou funkci a už vůbec ne keltský původ.

Právě miskovité důlky na kamenech jsou přitom známé z různých částí Evropy a jejich význam může být velmi rozdílný. Mohou souviset s lidskou činností, ale bez archeologického kontextu se jejich stáří a účel určují obtížně.

I současní badatelé zabývající se archeoastronomií zdůrazňují potřebu geometrických a astronomických analýz místo pouhého dojmu, že kámen „míří na Slunce“.

Proč jsou na něm kříže?

Ještě podivnější jsou kříže na boku balvanu. Podle Knybela a Haltofové je mohli pozdější křesťanští obyvatelé vyrýt jako symbolickou ochranu před tím, co považovali za staré či pohanské místo. Zní to jako začátek krásné legendy:

nejprve dávní pozorovatelé Slunce, potom křesťané, kteří na jejich kámen přidávají vlastní znamení. Jenže i tato interpretace zůstává hypotézou. Právě v tom je kouzlo kamene nad Tyrou. Máme skutečný balvan, skutečné důlky a skutečné kříže.

Nemáme ale jistotu, kdo je vytvořil, kdy vznikly ani k čemu kámen původně sloužil. Záhadolog by mohl říct, že zde kdysi dávno někdo sledoval oblohu. Archeolog by byl zdrženlivější. Možná právě tato odpověď je zajímavější než hotová legenda: kámen stále čeká na důkaz, který by jeho příběh definitivně rozluštil.