reklama
2. července 1951: Na Floridě se najde hromádka popela a kus nohy, která zbyla po Mary Reeser, oběti děsivého samovznícení.
Domů     Reportáže
Ruský zlatý poklad a československé legie
Mirek Brát
od Mirek Brát 27.5.2021
4.1tis
Projekt Legiovlak je putovní muzeum československých legií. Jedná se o projekt Československé obce legionářské, který má být věrnou replikou legionářského vlaku z období let 1918–1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Legiovlak vyjel na koleje v roce 2015.
207
SDÍLENÍ
4.1tis
ZOBRAZENÍ

S ochlazením česko-ruských diplomatických vztahů bylo možno opět zaznamenat požadavek, aby Česká republika vrátila Rusku carský poklad, který si prý v tlumocích domů odvezli naši legionáři, aby posléze posloužil jako základní kapitál pro vznik Legiobanky ve dvacátých  letech 20. století.

Přivítání Legiovlaku na jedné z jeho zastávek zástupci místní samosprávy. 
 
Projekt Legiovlak je putovní muzeum československých legií. Jedná se o projekt Československé obce legionářské, který má být věrnou replikou legionářského vlaku z období let 1918–1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Legiovlak vyjel na koleje v roce 2015.
 
Kluby vojenské historie v uniformách legionářů i příslušníků prvorepublikové armády jsou součástí mnoha vzpomínkových a pietních ceremonií.

Velká škoda, že se Česká republika důrazně a oficiálně neohradí proti spekulacím typu, že legionáři ukradli carský zlatý poklad, když chápeme vznik československých legií v Rusku a dalších zemích jako důležitou etapu v cestě k naší novodobé samostatnosti v roce 1918, legionářů si vážíme a jejich památku ctíme.

Pravdou totiž je, že pohádková suma carského zlatého pokladu se rozplynula pod chtivýma rukama nejen bolševické vlády, ale například i sibiřského vládce admirála Kolčaka.

Přivítání Legiovlaku na jedné z jeho zastávek zástupci místní samosprávy.

Z Petrohradu do Omska

Ruský zlatý poklad byl tvořen zejména zlatými pruty a mincemi. S vypuknutím politických bojů v Rusku v roce 1917 došlo k přesunu pokladu z Petrohradu na bezpečnější místo. Zlato však není ve válce nikde v bezpečí.

V polovině roku už se zlatý poklad nacházel v Kazani, centru bolševické moci v Povolží. Poklad začal už zde ubývat, protože z něho byla financována bolševická armáda. Zde na scénu „kauzy pokladu“ poprvé vstupují československé legie, které se v srpnu 1918 zásadním způsobem podílely na dobytí Kazaně ruskými demokratickými silami.

Carský poklad se dostal pod kontrolu ruské národní armády, která jej z důvodu bezpečnosti odeslala později do Samary. Není však pravdou, že by se tehdy ochrany a transportu zlatého pokladu účastnili příslušníci našich legií.

Ostatně, ze Samary se zlatý poklad pod ochranou ruské národní armády stěhuje na další místo – do města Ufa. Teprve dalšího převozu pokladu z Ufy do Čeljabinska se účastnily naše legie, pouze však ve formě vnější stráže vlaku. Odtud poklad cestuje na další místo – do Omska.

Kluby vojenské historie v uniformách legionářů i příslušníků prvorepublikové armády jsou součástí mnoha vzpomínkových a pietních ceremonií.

Předání pokladu sovětským úřadům

I při tomto transportu asistovaly československé oddíly. Poklad si ovšem stále „hlídali“ úředníci ruské Státní banky. V Omsku skončila účast našich legionářů při ochraně zlatého pokladu. Další nakládání s carským zlatem už bylo v kompetenci admirála Kolčaka, kterého k moci – jako autokrata – vynesl státní převrat a svržení všeruské vlády v listopadu 1918.

Po rozpadu protibolševické fronty v roce 1920 se zlatý poklad, již značně zmenšený, opět dostává do blízkosti legionářů, kteří se však již stahovali do Vladivostoku. V lednu 1920 se jednalo o ukončení bojů mezi legiemi sovětskou vládou.

Součástí smlouvy bylo i předání zbylé části zlatého pokladu sovětským úřadům. To se také stalo a bylo řádně zaprotokolováno příslušnou komisí. Zlatý poklad pak převezla sovětská vláda na neznámé místo. Legionáři se po mnoha letech bojů vrátili zpět do Československa.

Foto: autor
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.9tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Mirek Brát 21.5.2022 2.5tis
I v moderní současnosti se objevují zcela nečekané nálezy upomínající na časy druhé světové války. Propast času, která nás dělí od těchto událostí, staví před badatele složité rébusy. Jeden takový se nachází dvacet osm metrů pod hladinou Jaderského moře. Jde o vrak střemhlavého bombardéru Junkers Ju-87„štuka“ (z německého výrazu  das Sturzkampfflugzeug). Letoun se na dně […]
od Mirek Brát 30.3.2022 2.5tis
V zimě roku 1984 začaly ve Špindlerově Mlýně stavební aktivity, jejichž oficiálním cílem byla výstavba nového hotelového zařízení. Na svahu hory Medvědín však mělo vzniknout ještě „něco“, co bylo další roky přísně utajováno. Jednalo se o obří protiatomový kryt, který měl sloužit pro tehdejší politickou elitu.   Podzemní kryt ve Špindlerově Mlýně měl kapacitu 550 osob. […]
od Eva Soukupová 24.2.2022 2.7tis
Stolové hory se od okolního světa se oddělily před miliony let, díky čemuž se na jejich vrcholech vytváří zcela jedinečný ekosystém. V těchto nedostupných, od pravěku nedotčených krajinách se podle mnohých svědectví skrývají záhadní tvorové. Jednou hor, na jejichž vrcholu se má ukrývat bájná ztracený svět, ze Auyán Tepiu v Jižní Americe. Auyán Tepui v […]
od Adriana Vojtíšková 22.2.2022 2.5tis
Pozorování vědců ukazují, že oblasti zalité bílou barvou jsou mnohem zajímavější, než si umíme představit. Ani zdaleka nejde o světy spojené jen s ledem a sněhem. Skrývají totiž mnoho pokladů nejen na povrchu, ale také pod ním!   Arktidu, oblast kolem severního pólu, tvoří ledový příkrov a nezalesněná zmrzlá půda. Průměrná teplota v létě tu […]