18. ledna 1986: Končí podivuhodný případ Kena Webstera, který si měl dopisovat s mužem ze 16. století.
Domů     Záhady historie
Sargon Akkadský, Mojžíš a Plaváček. Jde o stejný příběh?
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021
2.9tis
Co je pravdy na příběhu o Plaváčkovi? FOTO: Philip De Vere / CC BY-SA 3.0
304
SDÍLENÍ
2.9tis
ZOBRAZENÍ

Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.

Co je pravdy na příběhu o Plaváčkovi? FOTO: Philip De Vere / CC BY-SA 3.0 Plaváček přichází k Dědu vševědovi.  FOTO: Ilustrace Artuše Scheinera k pohádkám K. J. Erbena, sken reprodukce z roku 1974 / Creative Commons -  volné dílo Dítě v košíku, tři příběhy a společný základ? FOTO: Creative Commons - volné dílo Starověké město Kiš.  FOTO: Knihovna kongresu / Creative Commons - volné dílo

Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král myslil, že se děťátko utopilo, ale neutopilo se: plulo v košíku po vodě, jako by je kolíbal, a spalo, jako by mu zpíval, až připlulo k chalupě jednoho rybáře.“ V podání slavného literáta jde o chlapce, který se narodí do chudé uhlířské rodiny, sudičky mu ale přisoudí sňatek s princeznou.

Věštbu zaslechne král, který zabloudil v lese a zrovna spí v uhlířově domě. Vůbec se mu nelíbí, že si jeho dcera má vzít za muže neurozeného chlapíka, tak se rozhodne ke krutému činu: Maličké dítě v zavinovačce nechá utopit.

Jak už ale víme, nepodaří se to. Vodní proud košík s chlapcem neschvátí, ale poponese k rybářovu domu. Právě v něm Plaváček vyrůstá. Než se však bude moci ucházet o ruku princezny, musí překonat řadu nástrah a překážek. Je snad i tento příběh spojen s nějakou skutečnou událostí?

Plaváček přichází k Dědu vševědovi. FOTO: Ilustrace Artuše Scheinera k pohádkám K. J. Erbena, sken reprodukce z roku 1974 / Creative Commons – volné dílo

VELIKÁNI V PROUTĚNÉM KOŠI

Na první pohled snad vypadá spojení fiktivní pohádky a reality bláznivě, motiv Plaváčka je ale možné nalézt u řady legendárních a historických postav. Nejčastěji bývá zmiňován v životopisech dvou mužů, kteří se stali tak známými a mocnými, že jejich příběh překonal staletí.

Prvním z nich je Mojžíš, druhým pak Sargon Akkadský (cca 2334–2279 př. n. l.). Skutečně je rodiče pustili po vodě, nebo jde jen o legendy? Co se za jejich příběhy skrývá? Životy obou velikánů jsou obestřeny řadou legend.

Období jejich dětství jsou však nápadně podobná pohádce. Rodiče se jich nejprve vzdají a nechají je na pospas vodnímu živlu, osud je k nim ale přívětivý. Říční proud je zanese k lidem, kteří je vychovají.

A i když vyrůstají jako nalezenci, nakonec se prosadí. Sargon položí základy Akkadské říše, Mojžíš zase osvobodí svůj lid a vyvede ho z egyptského zajetí.

Dítě v košíku, tři příběhy a společný základ? FOTO: Creative Commons – volné dílo

POHNUTÉ  DĚTSTVÍ

Počátky životní dráhy jsou v obou případech velmi dramatické. Mojžíše umístí do košíku a pošlou po Nilu rodiče z toho důvodu, aby ho uchránili před osudem, který mu hrozí. Egyptský faraon chce totiž vyvraždit všechny izraelské chlapce.

Sargon Akkadský nemůže zůstat u rodičů z toho důvodu, že je nemanželským dítětem. Ve svém životopise to líčí následujícím způsobem: „Má matka, vysoce postavená kněžka, mne počala, v tajnosti mne porodila, do košíku proutěného mne položila a víko utěsnila.

Hodila mne do řeky, z níž jsem vyjít nemohl.“ Do dobrých rukou se však dostane nejen Mojžíš, ale také Sargon Akkadský. Zatímco je Mojžíš vychováván kojnou faraonovy dcery, Sargon se dostane na dvůr Ur-Zababy, panovníka starověkého města Kiš (na území dnešního Íráku).

Oba dva přitom štěstí, které dostanou do vínku, náležitě zúročí. Jak je ale možné, že je příběh u obou tak podobný? Je to náhoda, nebo spíš záměr?

Starověké město Kiš. FOTO: Knihovna kongresu / Creative Commons – volné dílo

PROČ PRÁVĚ DĚTI?

Příběh o Plaváčkovi popisuje celý život hrdiny. Jasně přitom ukazuje, že se z obyčejného chlapce může stát i mocný muž. Bez nástrah by se to ale nikdy nemohlo odehrát. „Pokud se mýtus zmiňuje o zrození hrdiny, bývá to často spojeno s nějakým zázrakem či velkým nebezpečím, podobně jako např.

v řeckých bájích zrození mnoha bohů,“ vysvětluje publicista Jan Kulhánek. Na začátku jsou ukázány nesnáze proto, aby byly zcela jasné schopnosti a dovednosti hlavních hrdinů. Fakt, že se přihodí neštěstí dětem, hrdinské činy ještě náležitě umocňuje. Ani zdaleka se nejedná o jediný příběh, ve kterém se děti dostávají do problémů.

Foto: Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 18.1.2022 103
Španělský architekt Antoni Gaudí (1852–1926) od začátku moc dobře věděl, že se dokončení svého životního díla nedočká. V roce 1882 se v Barceloně pustil do stavby Sagrady Famílii, chrámu tak velkolepého, že by práce na něm měly skončit až v roce 2026! Jaká tajemství jeho zdi ukrývají? Pro srovnání – postavit Velké pyramidy v Gíze […]
od Filip Appl 17.1.2022 1.3tis
Odvážný král Artuš, mocný čaroděj Merlin a bájný hrad Camelot, kde se scházeli rytíři kulatého stolu. To vše patří do legendy, kterou zná bezpochyby téměř každý. Už jen málo lidí však tuší, že s ní souvisí ještě jiný, mnohem méně známý příběh. Příběh o tajemném království Lyonesse. V malé pracovně osvětlené svíčkami sedí zamyšlený anglický učenec Richard […]
od Lucie Kubešová 16.1.2022 916
Runy jsou znaky, které údajně pochází z písma Etrusků a Řeků. Runové nápisy jsou velice staré, používaly se přibližně od 2. století našeho letopočtu a omezeně je bylo možno najít až do roku 1100. Runy se objevují především u Germánů, ve Skandinávii a Británii. Vyřezávaly se do dřeva, tesaly do skal či kamenů. Runový kámen […]
od Pavel Polcar 15.1.2022 2.0tis
Hledat mezi našimi předky makaka nebo třeba šimpanze by bylo velice mylné. Vše se má totiž tak, že jak lidské pokolení, tak i druh např. goril má pouze „společného předka“. Oba druhy se následně v průběhu let vyvíjely a měnily odděleně. K mylnému přesvědčení mnohé jistě vede známé vyobrazení evoluce člověka, kde je v jedné řadě […]
od Matěj Soukup 15.1.2022 2.6tis
Japonský hrad Maruoka je jeden z mála, který si dodnes zachoval svou tradiční podobu. Postaven byl v roce 1576 poblíž města Sakai na severním pobřeží Japonska. Hrad vystavěný Shibato Katsutoyem však skrývá jedno děsivé tajemství. Podle legendy je pod jeho základy pohřbena chudá vdova. NUTNOST OBĚTI PRO BOHY Traduje se, že když se Katsutoyo v […]