26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Záhady historie
Sejf vydal tajemství staré 500 let: Ležel v něm „zapomenutý“ obraz Leonarda da Vinci
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 20.7.2021
6.5tis
V trezoru se skrývalo překvapení, foto Pixabay
430
SDÍLENÍ
6.5tis
ZOBRAZENÍ

V bankovním sejfu ve Švýcarsku leží dlouhá léta mezi obrazy soukromé sbírky zámožné italské rodiny portrét mladé ženy. Když se malba v roce 2013 dostane do rukou odborníků, vyvolá senzaci. Může totiž pomoci rozluštit 500 let starou záhadu.

V trezoru se skrývalo překvapení, foto Pixabay Portrét Isabelly d’Este, foto Leonardo da Vinci / Creative Commons / volné dílo Leonardův autoportrét, foto Creative Commons / volné dílo Obraz nalezený v sejfu, foto autor neznámý / Creative Commons / volné dílo

V roce 1499 kreslí slavný italský umělec Leonardo da Vinci (1452–1519) skicu vlivné italské šlechtičny Isabelly d’Este (1474–1539). Ta jej později žádá, aby z ní vytvořil malbu. Po celá staletí pak milovníci umění a historici tápou a snaží se zjistit, zda byla malba někdy dokončena.

Krátce na to totiž Da Vinci dodělává jedno ze svých stěžejních děl, Bitvu u Anghiari, a začíná pracovat na portrétu Mona Lisa. Někteří tak v existenci malovaného portrétu Isabelly d’Este přestávají věřit a předpokládají, že umělec ztratil zájem nebo neměl na dokončení obrazu čas.

Pak se ale objevuje senzační zpráva. Portrét renesanční šlechtičny byl nalezen v bankovním sejfu švýcarské banky! Přes 500 let stará otázka by mohla být zodpovězena. Jenže při zevrubné analýze se začínají objevovat nesrovnalosti.

Některé detaily se totiž od Da Vinciho práce liší! Kdo je tedy skutečným autorem obrazu? Bylo objeveno unikátní dílo, které Da Vinci vytvořil jiným způsobem, než obvykle, nebo jde o práci jednoho z jeho následovníků?

Portrét Isabelly d’Este, foto Leonardo da Vinci / Creative Commons / volné dílo

TESTY VYPADAJÍ OPTIMISTICKY

Obraz až do roku 2013 ležel v bankovním sejfu ve sbírce mezi 400 dalších uměleckých děl. Je více než pravděpodobné, že malba zobrazuje renesanční šlechtičnu Isabellu d’Este, jejíž skica je dnes uložena v Louvru v Paříži.

Kompozice, držení těla i šaty jsou téměř identické a její úsměv připomíná tajemný úsměv Mony Lisy. „Není pochyb o tom, že portrét je dílem Leonarda,“ tvrdí italský profesor Carlo Pedretti (*1928), uznávaný odborník v ověřování sporných Da Vinciho děl.

„Mohu okamžitě rozpoznat da Vinciho rukopis, a to zejména v tváři ženy.“ Rozbory prokazují, že typ pigmentu na obraze odpovídá tomu, který používal i Da Vinci. Arizonská univerzita, která se pokouší určit stáří obrazu pomocí radiokarbonové metody, přináší další dobré zprávy.

Portrét vzniká v období mezi lety 1460–1650. Není však jisté zda určité části, zejména zlatý diadém na hlavě šlechtičny a palmový list v její ruce, nejsou spíše dílem některého z Da Vinciho žáků. Pokud by se potvrdilo, že autorem je slavný renesanční génius, cena obrazu by se zřejmě počítala na stovky milionů korun. Existují však jisté pochybnosti.

Leonardův autoportrét, foto Creative Commons / volné dílo

AUTORSTVÍ NENÍ JEDNOZNAČNÉ

Nalezený obraz, jak je to u slavného malíře obvyklé, přináší mnoho otázek, jejichž zodpovězení nebude vůbec snadné. Není vyloučeno, že některé z nich zůstanou záhadou. Znalci Da Vinciho děl upozorňují, že obraz má několik vlastností, které jeho práci zcela neodpovídají.

Svou původní skicu daroval šlechtičně d’Este po jejím dokončení, nemohl tedy podle ní později portrét namalovat. Nebo jich snad vytvořil více? Obraz nalezený ve Švýcarsku je navíc malovaný na plátno, zatímco Da Vinci upřednostňoval dřevěné desky.

„Plátno nepoužívá Leonardo ani nikdo z jeho následovatelů,“ tvrdí Martin Kemp, historik z Oxfordské univerzity.

Jedním dechem však dodává: „I když s Leonardem jsem se naučil jednu věc, a to nebýt nikdy překvapený.“ Přesto se většina odborníků zatím shoduje, že je více pravděpodobné, že skutečným autorem nalezeného portrétu je některý z mnoha umělců ze severní Itálie, kteří kopírovali Da Vinciho práci.

Jiní experti naopak tvrdí, že jde s jistotou o dílo slavného génia. Jak je tomu ve skutečnosti?

Obraz nalezený v sejfu, foto autor neznámý / Creative Commons / volné dílo
Foto v úvodu: Pixabay, fota v textu Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 838
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 1.2tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.0tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 1.9tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.4tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]