Mezi úvahami, které se věnují teoriím vzniku života na naší planetě, je dozajista zajímavá hypotéza takzvané panspermie. Ta tvrdí, že první život na Zemi se objevil v podobě mikroorganismů pocházejících z vesmíru. Jak myslíte, že je tato hypotéza stará? Už téměř dva a půl tisíce let!
První úvahy na téma zanesení života na Zemi z vesmíru proslovil již v pátém století před naším letopočtem řecký filozog Anaxagorás. Tato teorie úspěšně přešla z antiky až do novověku.
Na začátku dvacátého století se jí intenzivně věnoval například Švéd Svante Arrhenius.
Murchisonský meteorit
Jistou podporu pro hypotézu panspermie poskytují analýzy některých meteoritů. Patří k nim zejména zkoumání slavného meteoritu, který v roce 1969 dopadl nedaleko australského města Murchison.
Vědce, zejména pak astrobiology, při jeho zkoumání udivilo vysoké množství organických látek, které nalezené fragmenty obsahovaly. Nechyběly uhlovodíky a aminokyseliny.
Zaostřeno na Mars
O tom, že hypotéza panspermie nemusí být jen spekulací, hovoří i vědci, kteří ověřovali, zda mohou mikroorganismy přežít ve volném vesmíru intenzivní ultrafialové záření. Po dobu deseti let je to prý možné, jestliže budou kryty například vhodnou horninou.
Pro cestování vesmírem je však několik let opravdu šibeniční termín. Po ruce je ovšem další teorie, která tvrdí, že život na Zemi nemusel přicestovat z nějakých vzdálených světů. Mohl se dostat na Zemi například z relativně blízkého Marsu.
Desetiletá životnost bakterií by takovou cestu ustála za předpokladu, že Mars byl kdysi obyvatelnou planetou. Mohl se stát dárcem života pro zatím pustou Zemi.
V případě nějaké zapomenuté bakterie na palubě meziplanetární sondy, může být zase naše Země zdrojem života pro jiný, teprve vznikající vzdálený svět. Život, jak známo, si vždycky najde cestu!
