19. září 1936: V honosném sídle Raynham Hall v britském Norfolku pořídí fotograf magazínu Country Life Hubert Provand asi nejznámější snímek ducha všech dob.
Domů     Společný osud: Muž měl autonehodu na stejném místě jako jeho syn!
Společný osud: Muž měl autonehodu na stejném místě jako jeho syn!
od 28.2.2025
2.9tis
Hausdorf jen o vlásek unikl těžké nehodě. Byla to náhoda, nebo osud?

V Dolním Bavorsku mělo dojít před několika lety k paranormální nehodě, během níž zemřeli v určitém časovém rozpětí na stejném místě otec a syn. Měli snad tito lidé společný osud? Existují další podobné případy? A jak to všechno vysvětlit?

Hausdorf jen o vlásek unikl těžké nehodě. Byla to náhoda, nebo osud? Na stejném místě při dvou různých nehodách zemřel po nárazu do stromu otec i syn. Německý fyzik Wolfgang Pauli

Mezi lety 2000 a 2003 dojde v německé spolkové zemi Bavorsko ve vládním obvodu Dolní Bavorsko k tajemné sérii nehod. Dne 24. ledna 2003 se zde na jedné silnici 40letý Manfred B., který jede v dodávce, srazí se školním autobusem. Nehoda se mu stane osudnou.

Podivuhodnou skutečností je přitom fakt, že o dva a půl roku dříve, 24. června 2000, na naprosto stejném místě zemřel také jeho syn Alexander. Se svým mopedem se srazil s protijedoucím autobusem, který převážel dělníky.

Oba autobusy ze dvou odlišných nehod přitom řídil stejný řidič, který jako zázrakem vždy vyvázl bez vážnějších zranění…

Na stejném místě při dvou různých nehodách zemřel po nárazu do stromu otec i syn.
Na stejném místě při dvou různých nehodách zemřel po nárazu do stromu otec i syn.

Jenom pouhá náhoda?

„Statistikové tvrdí, že pravděpodobnost nehody u stejného stromu a dokonce se stejným protějškem se prakticky rovná nule,“ uvádí v knize Záhady a fenomény německý záhadolog Hartwig Hausdorf (*1955).

Sám prý již na tolik omílané „náhody“ nevěří od chvíle, kdy ho náhlé rozsvícení kontrolky dobíjení jeho Porsche 911 přinutilo udělat čtyřminutovou přestávku. „Krátce nato jsem dojel k těžké nehodě, ke které došlo právě před 4 minutami,“ připomíná Hausdorf.

Skeptici nicméně trvají na tom, že za vším stojí jen a pouze náhoda. Jiné vysvětlení prý není možné. Opravdu tomu tak je?

Neblahé souvislosti

V polovině roku 2010 obletí média zpráva o úmrtí 18letého Maxe B., k němuž dojde následkem nárazu do stromu mezi bavorským městem Wasserburgem na Innu a Mnichovem.

Naprosto stejně přitom dopadl na tomtéž místě o tři roky dříve i jeho otec Heinz B. „Kolují pověsti o osudu, podivných náhodách a neblahých souvislostech. Šeptá se také, že toto místo je prokleté.

Jako vždy, když jde o tragické události, které narážejí na hranice našeho kauzálního myšlení,“ uvádí Hausdorf. Vzniku podobných pověstí se podle všeho nelze příliš divit.

I v dalších letech totiž z různých koutů planety přicházejí informace o případech, kdy na totožných místech zemřeli blízcí příbuzní. Co když je za tím vším skutečně jakýsi „plán osudu“?

Německý fyzik Wolfgang Pauli
Německý fyzik Wolfgang Pauli

Zvláštní hra naší reality

Neuvěřitelnými „náhodami“ se zabývá řada fyziků, psychologů a dalších renomovaných badatelů. Například nositel Nobelovy ceny Wolfgang Pauli (1900–1958) tento fenomén označuje jako „viditelné stopy nezbadatelných principů“.

Jsou pro něho „manifestací sotva pochopitelného univerzálního principu“, který údajně účinkuje zcela nezávisle na nám známých zákonech fyziky. „Tajemné série nehod by pak byly zapříčiněny mysteriózní silou, jež se snaží chaotickému životu vnutit vlastní řád.

Pak se ptám: Jakou zvláštní hru to s námi hraje naše takzvaná realita?“ ptá se Hausdorf. Jednoznačná odpověď na tuto otázku zatím chybí. Podaří se to někdy změnit?

Zdroje informací: Záhady a fenomény - Hartwig Hausdorf, Wikipedia, ABC News
Foto: 1 A 2 Pixabay 3 Nobel foundation / Creative Commons / Volné dílo
Štítky:
Lokalita:
Související články
od 18.9.2026 1.6tis
Na první pohled je to jen zvláštní kámen v poli. Když se ale člověk zastaví u Drahomyšle mezi Louny a Žatcem, začne mít pocit, že se před ním skutečně rýsuje postava v kápi. Stojí tu více než dva metry vysoký, přes dvě tuny vážící menhir, kterému lidé po staletí říkají Zakletý mnich. S jeho vznikem se pojí příběh lásky, kletby, čarodějnictví a hranice. Co je na něm pravdy? Pověst vypráví o mlad
od 18.9.2026 1.7tis
V norských rukopisech ze 13. století je opakovaně popsáno obří mořské monstrum, které získá jméno Hafgufa. Ačkoliv je často zaměňováno s Krakenem, podle nejnovější studie australských vědců se jednalo spíše o velrybu. Mají vědci pravdu? Co kdysi ohrožovalo norské rybáře? Tajuplný norský tvor Hafgufa je až do letošního ro
od 16.9.2026 2.9tis
V poslední době se čím dál více mluví o existenci tajemných černých helikoptér, které prý křižují oblohu v různých koutech světa. Podle konspiračních teoretiků je pilotují muži v černém, kteří pracují přímo pro americkou vládu. Údajně je ale možné, že ve skutečnosti v nich sedí mimozemšťané! Starší farmář si zapálí cigaretu a otře si zpocené čelo: „To byl
od 14.9.2026 3.2tis
Noc, opuštěná hradní věž a v jejím okně náhle světlo, které tam nemá co dělat. Přesně tak začínají některé z nejpodivnějších českých hradních příběhů. Někdy jde o dávnou pověst, jindy o svědectví lidí, kteří tvrdí, že viděli něco, pro co dodnes nemají vysvětlení. Světlo je v těchto příbězích podivně častým průvodcem mezi světem živých a mrtvých. Jedna z nejpůsobivějších historek se váže ke zříc
od 12.9.2026 3.1tis
Z mlhy nad černými jezery prý vystupují bledé dívky, v lesích se míhají drobné ženy oděné mechem a na opuštěných cestách planou světla, v nichž staří Šumavané spatřovali neklidné duše. Šumava je krajinou mimořádně bohatou na pověsti o přízracích. Co se za nimi skrývá? Jen strach z divočiny, nebo vzpomínka na tragédie, které horský kraj nedokázal zapomenout?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz