„Město se bude jmenovat Heliopolis, sídlo slunce,“ prohlásí Římané, kteří se roku 15 usazují v oblasti dnešního libanonského Baalbeku. Fascinovaně přitom zírají na obrovské kamenné kvádry, které zde vystavěli jejich předchůdci.

„Jak to dokázali?“ honí se jim hlavou. Odpověď ale neznají.

Přesně jako trpaslíci při pohledu na obra, tak si připadají Římané, když se pár let po začátku letopočtu poměřují s obrovským kamenným kvádrem, který se pyšní rozměry 21,5 × 4,5 × 4,3 metrů. Při pohledu na skalní masu vážící asi 1000 tun se jim zatají dech.

Kdo z dávných stavitelů jim tohle zanechal? Nemají tušení. Jenže i dnešní vědci jsou stejně bezradní jako oni.

Cvalíka ponechali osudu

Tisícitunového cvalíka zanechali obyvatelé už před několika tisíci lety v kamenolomu vzdáleném asi tři kilometry od Baalbelku. Se třemi dalšími kameny si ovšem už věděli rady.

Jenom o málo menší kvádry pyšnící se rozměry asi 20 × 4 × 4 metry a vážící zhruba 800 tun použili na stavbu. Jak dokázali tuhle obrovskou skalní hmotu opracovat a pohnout s ní? Dodnes jde o největší opracované kameny na světě.

Možná, že přemístit ten poslední a největší bylo nad jejich síly, a tak ho nechali napospas osudu.

Strčí do kapsy i pyramidy

Baalbecká terasa trumfne i egyptské pyramidy. Zatímco kameny, z nichž stavěli Egypťané, vážily většinou kolem 200 tun, v Baalbeku je to klidně i čtyřnásobek. Pravda, některé balvany umístěné v devíti řadách zdi mají odhadem „jenom“ asi 300 tun.

Ovšem manipulace s tak obrovskými kameny je problém i v dnešní době. Ty nejmohutnější jeřáby si dnes poradí se závažím o hmotnosti maximálně 150 tun. Kdo dokázal kameny zvednout do výše asi sedmi metrů? 40 000 dělníků by se nadřelo, kdyby balvanem chtělo pohnout!

Stavěli mimozemšťané přistávací dráhu?

Stali se zručnými staviteli Féničané? Právě jim je autorství megalitické stavby nejčastěji přisuzováno. Ve zdejší oblasti žili už v období kolem roku 3000 před Kristem a svoje sídlo pojmenovali po Baalovi, bohu války.

Historikové i záhadologové dodnes krčí rameny nad technikou stavby. „Nevíme, kdy a kým byla terasa v Baalbeku z kvádrů zbudována, víme však určitě, že ne Římany,“ uvádí český spisovatel Ludvík Souček (1926–1978).

Ten dokonce i pochybuje, že pod stavbou jsou podepsáni Féničané. Ovšem kdo jiný by to mohl být, na to odpověď dát nedokáže.

Hráli si kvádry obři?

Objevují se proto i hodně kontroverzní teorie. Jednu z nich reprezentuje švýcarský záhadolog Erich von Däniken (*1935), který tvrdí, že Baalbek vystavěli návštěvníci z vesmíru, aby si vytvořili přistávací dráhu pro své kosmické lodě.

Nabízí se ale i jiný návrh. „Existenci obřích lidských ras v archeulénské epoše (kulturní stupeň starší doby kamenné) je nutno pokládat za vědecky ověřenou skutečnost,“ píše roku 1950 francouzský archeolog Louis Burkhalter.

Pocházeli stavitelé terasy z řad obrů? I tak by měli co dělat, protože výpočty odborníků uvádějí, že v dnešní době by na přepravu takových kamenů bylo potřeba 11 obřích jeřábů.

Nepřítel čekat nebude

Stáří terasy archeologové odhadují na 3000 až 5000 let. Nesouhlasí ale s tím, že by mělo jít o obrannou stavbu. Jenom samotné osekání kvádrů by starověkým kameníkům zřejmě trvalo několik desítek let a sotva by si nepřítel dával takhle na čas.

Pravděpodobnější je proto názor, že právě tady mohla stát Babylonská věž. Jenže ani v tomto případě není nic jistého. Velká část odborníků totiž biblickou stavbu umisťuje spíše do oblasti jižní Mezopotámie (území dnešního Iráku). Otazníky proto zůstávají…