Podnikatel ve stavebnictví Vácslav Havel (1861–1921), mimochodem dědeček prezidenta Václava Havla (1936–2011), nejprve jako velkostatkář hospodaří ve Zběšičkách nedaleko Tábora.
To je ale spíše přechodná záležitost, protože zemědělské podnikání nemá v rodině Havlových žádnou tradici.
Několik let poté, když se Vácslavovi roku 1897 narodí syn (otec budoucího prezidenta), statek ve Zběšičkách i se zámečkem prodá a začíná se věnovat stavebnictví.
I když pochází ze skromných poměrů, zakládá stavební firmu zaměřenou hlavně na stavbu a prodej činžovních domů.
Sám stavět nemůže
Projekty domů většinou zpracovává sám, ale protože zpočátku není příliš bohatý, nemůže dostudovat. Titul inženýra získává teprve v roce 1917. Proto předtím musí mít ve svém týmu jako partnera zkušeného inženýra.
Je to stavitel Josef Čamský, který se podílí na projektu první etapy stavby Paláce Lucerna na dnešním pražském Václavském náměstí.
Kolos ve Vodičkově
Už roku 1905 pojme Havel záměr vybudovat v centru Prahy moderní víceúčelové centrum. Hledá pro něj vhodné pozemky, až nakonec výhodně koupí palác v dnešní pražské Vodičkově ulici včetně přilehlého domu.
Roku 1906 začnou první práce na nové stavbě, povolení k výstavbě pak dostane 16. září 1907. Stavba je definitivně dokončena roku 1921.
Lucerna trhá rekordy
Havel se stává také mecenášem české kultury, v jeho paláci na Václavském náměstí například později sídlí rodící se rozhlas, najdeme zde velký biograf, který už tenkrát má 824 sedadel.
Podnikání v oboru kinematografie se pak stane záležitostí Miloše Havla (1899–1968), Vácslavova druhorozeného syna. Velký sál Lucerny je dlouhou dobu největším v Praze, pořádají se zde plesy, koncerty i schůze.
Navíc stavitel Havel je stoupencem teosofie (hnutí zaměřené na ezoterickou spiritualitu) a okultních věd. Aktivně podporuje Českou společnost teosofickou, která sídlí v nedávno dostavěném paláci Lucerna.
Atomova Kniha života
Kromě toho také pěstuje spiritismus a přátelí se s okultní mystičkou Annou Pammrovou (1860–1945). Jemu ostatně věnuje své jediné literární dílo Kniha života, které vydává pod pseudonymem Atom.
V něm se zabývá tématy na pomezí náboženství, vědy a filozofie včetně komunikace s duchy. Prakticky nikdo kromě členů teosofické společnosti ale netuší, že za knihou, vydanou pouhý rok před jeho smrtí, stojí právě on.
V díle například popisuje i duchařské seance, které absolvoval v letech 1914 až 1916. Jeho syn Václav M. Havel (1897–1979) při nich dělá zapisovatele. Zachycuje všechno, co duchové přes médium vzkazují.
