20. ledna 1996: V jižní části brazilské oblasti Minas Gerais pozorují farmáři August a Enrica Rodriguesovi neznámý objekt, který záhadně zmizí.
Domů     Náboženství a okultismus
Svastika: Jaký je její skutečný význam?
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 6.9.2021
3.4tis
V mnoha zemích si svastika zachová původní směr i význam – přináší štěstí. Foto: Pixabay
428
SDÍLENÍ
3.4tis
ZOBRAZENÍ

Nacistický Hakenkreuz neboli hákový kříž. Znak, který v západním světě symbolizuje útrapy 2. světové války, genocidu a patologické myšlenky rasové čistoty, však vychází ze zcela nevinné svastiky…

Známe ji jako hlavní symbol  nacismu. Příběh svastiky je ale  mnohem košatější. Foto: Pixabay Pro nacistické účely byla mírně nakloněná pravotočivá svastika vybrána proto, že zastánci myšlenky germánské nadřazenosti se domnívali, že je spojena s prastarými Árijci. Foto: Pixabay V mnoha zemích si svastika zachová původní směr  i význam - přináší štěstí. Foto: Pixabay Svastika na minojské Váze. Foto: Creative Commons - Agog S. Buchloz - CC BY-SA 3.0 Chlapec po hinduistickém obřadu. Foto: Creative Commons - Vivek Joshi - CC BY 2.0

Samotné slovo „svastika“ má základ v sanskrtském výrazu „swasti“, což v překladu znamená „štěstí“. Nacistickou ideologií poznamenaná svastika se původně vyvinula zřejmě z takzvaného slunečního kola, prastarého primitivního symbolu, který podle směru otáčení značí buďto zrod, nebo zánik.

Svastiku používalo v historii nezávisle na sobě několik odlišných kultur a jde o jeden z nejstarších symbolů, jaké lidstvo zná.

Chlapec po hinduistickém obřadu. Foto: Creative Commons – Vivek Joshi – CC BY 2.0

„Religiózní hákový kříž znamená štěstí. Tento symbol byl rozšířen ve všech kulturách Předního východu. Jeho použití pokračuje i v harappském období (3000–1900 př. n. l.) a zasahuje až do hinduismu, kde představuje symbol slunce,“ píší manželé Sven a Birgit Frotscherovi ve své knize 5000 znaků a symbolů světa.

Pro nacistické účely byla mírně nakloněná pravotočivá svastika vybrána proto, že zastánci myšlenky germánské nadřazenosti se domnívali, že je spojena s prastarými Árijci. Foto: Pixabay

TISÍCE LET STARÝ ZNAK

První stopy po používání svastiky nacházíme již v době neolitu, kdy však zřejmě plnila pouze jednoduchou dekorativní funkci. Později se kříž se zahnutými stranami objevuje i u Řeků, Chetitů, a dokonce i u slovanských národů.

Coby náboženský symbol je svastika dodnes široce užívána v zemích vyznávajících hinduismus nebo buddhismus. Nebuďte proto překvapeni, když na sochách Buddhy uvidíte tento symbol – s nacismem zde nemá co do činění.

Svastika zobrazená na Buddhových prsou totiž představuje takzvanou pečeť Buddhova srdce. Jako zástupný symbol svastika překvapivě figuruje i v historii křesťanství. V dobách pronásledování křesťanů se totiž používala namísto tehdy značně provokativního a nebezpečného klasického řeckého nebo latinského kříže. Výjimečně se tak s tímto symbolem můžete setkat i v některých starých kostelech.

Známe ji jako hlavní symbol nacismu. Příběh svastiky je ale mnohem košatější. Foto: Pixabay

PROČ PRÁVĚ SVASTIKA?

Z krátkého pohledu do historie svastiky je tedy jasně patrné, že ačkoliv je tento symbol mnohdy automaticky spojován s nacismem a odsuzován, jeho původ nemá s nacistickou ideologií nic společného a jeho podstata je mírumilovná.

Pro nacistické účely byla mírně nakloněná pravotočivá svastika vybrána proto, že zastánci myšlenky germánské nadřazenosti se domnívali, že je spojena s prastarými Árijci. Tento názor podporoval ve své době i německý archeolog Heinrich Schliemann (1822–1890), slavný objevitel Troji.

Ten si všiml, že svastika se objevuje v archeologických nálezech po celé Evropě, a navrhl tak teorii o společném árijském původu znaků roztroušených po starém kontinentu.

Svastika na minojské Váze. Foto: Creative Commons – Agog S. Buchloz – CC BY-SA 3.0

„Schliemann považoval svastiku za relikt starých předků své rasy a propojil Trojany, Thráky, staré Germány a védské Indy společnými árijskými předky,“ vysvětluje britský doktor filozofie z univerzity v Exteru a uznávaný odborník na nacistickou esoteriku Nicholas Goodrick–Clarke.

Pamatujte si tedy, že původ svastiky není spjat se zlem, ale byl jen pro jeho propagaci zneužit. Důležité je tak v tomto případě sledovat kontext symbolu a ne se nad jeho vyobrazením hned bezhlavě pohoršovat. Nemusí za sebou totiž vůbec skrývat útlak.

Foto: Pixabay
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 20.1.2022 1
V Podorlické pahorkatině se nachází poutní místo Rokole s pramenem údajně zázračné léčivé vody. Název Rokole pravděpodobně vychází z geografické polohy místa v roklině, tedy od slova rokle. Tamní lesní studánka je dobře známá v širokém okolí. Jaká legenda proměnila tuto lokalitu ve vyhledávané  poutní místo? Prvotní legenda spojená s oblastí Rokole má v sobě zřetelný nádech mariánského zázraku. Jde […]
od Adriana Vojtíšková 19.1.2022 1.5tis
Ve vesničce Svatý Jan pod Skalou na Berounsku můžeme najít známý pramen sv. Ivana. Vyvěrá hned vedle kostela Narození sv. Jana Křtitele a jeho voda proslula jako prostředek k mírnění bolestí celého těla. Historie pramene sahá stovky let do minulosti.     Patronem pramene je poustevník Ivan, který žil v 9. století. Již za svého […]
od Mirek Brát 18.1.2022 2.1tis
V dříve používaných délkových mírách měl význačné postavení loket. Používal se již ve starověku v Egyptě, Mezopotámii, Persii i Řecku. Na lokty měřil i „Ten“ nahoře, což dokládají pokyny, které obdržel Noe při stavbě archy. Potíž je však v tom, že není jasné, kolik takový biblický loket měřil. Loket je přitom měřidlo, které má každý pohotově při sobě. […]
od Mirek Brát 14.1.2022 3.1tis
Hrad v japonské Ósace je jednou z nejznámějších stavebních památek Země vycházejícího slunce. Navíc se zde nacházejí i megalitické kameny. Největší z nich váží přes sto tun! Kdo a proč si dal takovou práci s transportem a umístěním těchto obřích kamenných bloků? Hradní pevnost v Ósace byla vybudována v místě bývalého opevněného buddhistického chrámu z patnáctého století. Archeologové […]
od Lucie Kubešová 13.1.2022 3.0tis
Ostrov nad Ohří v Karlovarském kraji se nachází na úpatí Krušných hor. Jako osada byl založen již ve 13. století a v době svého rozmachu v době baroka se dočkal honosného zámku s krásnou zahradou, tehdy dokonce považovanou za další z divů světa. K dalším zajímavostem dnešního města patří také tzv. Posvátný okrsek. Součástí tohoto […]