Představte si, že se plahočíte pouští na jihozápadě USA, a najednou před sebou uvidíte španělskou galeonu. Starobyle vypadající koráb si tu jen tak sedí v písku, jako by se nechumelilo. Promnete si oči a podíváte se znova, ale loď tam pořád je – uprostřed pouště.
Ne, opravdu jste se nezbláznili. Historky lidí, kteří uprostřed pouště narazili na španělskou galeonu nebo loď, co vypadala jako vikinská, se totiž na jihozápadě USA objevují už od 18. století.
Lodě duchů ale vždy zase zmizí, než se k nim svědci vrátí, jako by je poušť spolkla.
Poklad v poušti
Jedním z prvních, kdo takovou loď duchů v poušti spatří, je jistý Tiburcio Manquerna, který v roce 1775 doprovází španělského vojáka a průzkumníka Juana Bautisty de Anzy (1736–1788) na výpravě pouští z mexického města Sonora do kalifornského Alta.
Jednou v noci Manquerna sám prozkoumává okolní poušť a najednou narazí na galeonu. Ba co víc, v jejích útrobách najde poklad. V tu ránu zapomene na nějakou výpravu, pobere, co unese, a peláší k nejbližšímu městečku. Později se snaží loď opět najít, ale marně.
Zmizí loď i šaty
Španělskou galeonu najde v roce 1870 jistý Charley Clusker na severovýchodní straně Saltonského moře v poušti Colorado, když se ale na místo vrátí s celou výpravou a patřičnými zásobami, je koráb fuč.
V roce 1878 zase podobnou loď najde trojice německých průzkumníků v poušti Colorado nedaleko kalifornského města Indio. Jeden z nich se k lodi rozeběhne a už se nevrátí.
Najdou ho o několik dní později – je mrtvý, nahý a po jeho šatech ani po lodi není ani vidu, ani slechu.
Svědectví přibývá
Pak je tu jistá Myrtle Bottsová, která s manželem v roce 1933 objeví, co vypadá jako příď korábu, trčící přímo ze stěny kaňonu Canebrake Canyon. Než se ale na místo vrátí, oblast postihne zemětřesení a loď opět zmizí.
A tak dále. Svědectví o zatoulaném korábu v poušti se objevují ještě v 70. letech minulého století. A spolu s nimi se objevují různé teorie o tom, jak se mohla španělská galeona ocitnout uprostřed pouště.
Pokud ji sem někdo nedotáhl s pomocí tažných zvířat (ale proč by to někdo dělal?), pak sem možná plavidlo unesl proud dnes již vyschlé a pískem dávno zaváté řeky.