Dějiny literatury poskytují občas i prostor pro takřka detektivní pátrání. Příkladem je tajná múza básníka Francesca Petrarci (1304-1374). Jeden z prvních autorů renesanční literatury jí věnoval stovky slavných sonetů. Už celá staletí se diskutuje o tom, zda tato žena-inspirace skutečně existovala. Jaký byl vztah básníka k jeho múze si snadno ověří

Panovník ithackého království Odysseus odjíždí bojovat do trojské války. „Kdo tady teď bude vládnout?“ ptají se v tu chvíli dvořané. „Já,“ prohlásí rozhodným hlasem Odysseova manželka Pénelopé. Nikdo nechápe. Jak by žena mohla vládnout celému království? Opuštěná manželka se však rozhodne, že si zjedná pořádek a u poddaných si zajistí úctu pomocí vojska

Třetího října 1849 americký Baltimore ve státě Maryland skrápí déšť. Na ulici leží ve strouze postava, které se všichni vyhýbají. Ten muž je sotva při vědomí. Není schopen pohybu, válí se v louži, má na sobě roztrhané oblečení, evidentně nepadnoucí, a nesrozumitelně artikuluje. Tak začínají poslední čtyři dny života výjimečného básníka a spisovatele, který navždy změnil literaturu. Kdo nebo co ho

Lyrický básník Biebl měl často obavy o svoji budoucnost. Osamělý plachý poeta se těžce smiřoval s drsným nástupem komunistického režimu a měl problémy se zdravím. Jako by nebylo cesty dál. Jedné sychravé únorové noci roku 1951 pak jeho tělo přistálo na dlažbu chodníku na pražské Výtoni. Jaké okolnosti stály za jeho pádem z okna bytu v pátém patře? [gallery size="full" ids="142616,142614,142615,

„Viděl jsem jeho osvobozeného ducha, jak stoupá k nebi a radostně tleská rukama!“ vzpomíná významný anglický umělec William Blake na smrt svého bratra. Ani během vlastní smrti nezůstane ušetřen podivných vidin a vizí. Básník, malíř, grafik a průkopník surrealismu, to vše se spojuje v osobě anglického velikána Williama Blakea (1757–1827). Blake má však údajně jeden netypický dar navíc. Dokáže prý

Poblíž města Gort v irském hrabství Galway se nachází známá stavba takzvaného věžového domu. Jedná se o historický objekt z patnáctého století, z  anglo-normanského období. Ze stejné epochy však patrně pochází i přízrak, které tu již po staletí koexistuje s obyvateli věže. Je to jediný duch, který zde byl spatřen? Tento věžový dům, nazývaný v iršti

Po nás ať přijde potopa! zní anarchistický slogan obdivovaného českého básníka Františka Gellnera. Až podivuhodně přitom sedí na události, které umělce za jeho život stíhají. Především tedy celosvětový válečný konflikt z let 1914–1918, do kterého je Gellner vtažen a na jehož poli se jeho stopy navždy ztrácejí. Mrtvé tělo se nikdy nenajde, a tak se ptáme: Byl básník zabit, nebo snad dožil někde v ú

Publius Ovidius Naso byl jedním z největších básníků antiky. Pro autora starověkých básnických „bestsellerů“ nastal tragický zlom v roce 8 našeho letopočtu, kdy jej římský císař Augustus poslal do vyhnanství do města Tomis na břehu Černého moře (dnešní rumunská Konstanca). Už ve školních lavicích se studenti dozvídají, že hlavním důvodem pro Ovidiovo vyhnans

Hrad Houska se těší pověsti nejstrašidelnějšího hradu v České republice. Má se zde nacházet brána do pekla, či snad do jiné dimenze. Do budoucnosti se tu měl přenést i významný český spisovatel. Pravda je však taková, že jeho svědectví je čistou fikcí. Hrad Houska se nachází necelých 50 kilometrů severně od Prahy a proslýchá se o něm, že byl vybudován proto