Ještě než se rozhořela druhá světová válka, proběhla ve třicátých letech 20. století na Pyrenejském poloostrově španělská občanská válka (1936–1939). Průběh tohoto konfliktu byl bedlivě sledován evropskou veřejností. Trvalým symbolem válečných hrůz, kterým zde muselo čelit civilní obyvatelstvo, se stal obraz Guernica. Psal se 26. duben 1937. Baskic

Nacistický kapitán Johan Rau, pilotující bombardér německého válečného letectva Luftwaffe, je napjatý. „V pořádku, kapitáne?“ zeptá se jeden z členů jeho posádky, když vidí, jak se Rauovi klepe ruka. „Jistě!“ odvětí Rau, ale na jeho hlase je znát, že bez obav není. Píše se rok 1940, naplno se rozhořela 2. světová válka a on dostal za úkol svrhnout bomby

V prosinci roku 1943 provedlo německé letectvo úspěšný nálet na italský přístav Bari. Bombardéry Junkers 88 využily moment překvapení a potopily řadu spojeneckých nákladních lodí. Brzy se ošetřovny začaly plnit námořníky i civilisty, kteří trpěli záhadnými zdravotními obtížemi. Podezření se začalo měnit v jistotu. Bari čelí chemické bojové látce! [gallery ids="92511,92512,92513,92514,92515"

Když v roce 1890 vypsalo velšské město Swansea výběrové řízení na přestavbu chátrajícího kostela svaté Marie, architekt, jehož návrh nebyl vybrán, to vzal jako těžkou urážku. Pomstít se měl údajně tím, že na kostel uvalil prokletí, které později opravdu došlo naplnění. Kostel ve Swansea zničilo v roce 1941 třídenní bombardování. URAŽENÝ ARCHITEKT VZTYČIL U

Dvojice německých novinářů se na cestě z reportáže ocitla uprostřed válečné vřavy a se zděšením pozorovala nálet na město, v němž se nacházela. Pak vše znenadání utichlo, jako by se žádný útok nestal. Tehdy k němu skutečně ještě nedošlo. Muži prý spatřili budoucnost vzdálenou několik let. Německý novinář Bernard J. Hutton a jeho kolega, fotograf Joachim Bra