Ještě než se rozhořela druhá světová válka, proběhla ve třicátých letech 20. století na Pyrenejském poloostrově španělská občanská válka (1936–1939). Průběh tohoto konfliktu byl bedlivě sledován evropskou veřejností.

Trvalým symbolem válečných hrůz, kterým zde muselo čelit civilní obyvatelstvo, se stal obraz Guernica.

Psal se 26. duben 1937. Baskické město Guernica se toho dne stalo cílem mohutných kobercových náletů. Bombardování provedly letouny německé dobrovolnické Legie Kondor s podporou bombardérů italského letectva z jednotky Aviazione Legionaria.

Obraz Pabla Picassa

Celosvětovým uměleckým symbolem bombardování se stal obraz Pabla Picassa (1881–1973) nazvaný Guernica. Jedná se o působivé výtvarné dílo široké sedm metrů, které v duchu zejména uměleckého směru kubismu vyjadřuje lidské utrpení a zkázu.

Zajímavostí je, že zakázku na obraz přijal Picasso několik měsíců před osudným bombardováním. Obraz měl být součástí španělské expozice na výstavě v Paříži.

Utrpení obyvatel z Guerniky však údajně umělce hluboce zasáhlo a obraz republikánského Španělska tak vytvořil v aktuálním kontextu události, která se stala celosvětovým protiválečným mementem. Dá se vůbec rozkolísat tato ikona moderního výtvarného umění?

Může obraz Guernica nabízet i jinou interpretaci? Překvapivě ano. Pokouší se o ni španělský umělecký kritik, profesor José María Juarranz (narozen 1949). Ten zkoumal obraz Guernica dlouhých čtrnáct let. K jakým závěrům dospěl?

Je všechno jinak?

Podle jeho analýzy není obraz Guernica reflexí válečných hrůz, které postihly obyvatele zmíněného města, ale zobrazením složitých osobních vztahů Pabla Picassa s jeho nejbližším okolím.

Této teorii odpovídá i fakt, že sám Picasso nikdy přesný význam symboliky obrazu Guernica nekomentoval.

Profesor Juarranz tvrdí, že obraz Guernica je ve skutečnosti rodinným portrétem Picassa, do kterého umělec zakódoval například i svůj rozchod s milovanou partnerkou.

Obraz měl s baskickou Guernikou propojit až básník Juan Larrea (1895–1980), jemuž Picasso dokončené dílo ukázal. Ten v symbolice obrazu spatřil utrpení obyvatel Guerniky. Picasso s názvem obrazu souhlasil a dílo takto oficiálně představil veřejnosti.

Má pravdu rebelující španělský kritik? Obdivují lidé již téměř devadesát let protiválečnou symboliku obrazu Guernica, aniž by tušili, že ve skutečnosti hledí do zákoutí složité duše Pabla Picassa?