Poblíž Budišova nad Budišovkou je kopec s názvem Červená hora. Jeho dominantou je prastará mohutná lípa, jejíž stáří lze těžko odhadnout. Lidé ji nazývají „zlatou lípou“, neboť je s ní spojena řada legend. PROČ JE NAZÝVÁNA ZLATOU? Jedna z nich je spojena i s postavou slavného generála Laudona, o kterém se zpívalo i v lidové písni. Tehdy byla lípa sice ještě

Inverness je nádherné skotské město ležící na řece Ness nedaleko známého jezera. Tento kraj však nabízí kromě legendy o vodní příšeře ještě jednu další záhadu. Nedaleko Inverness totiž leží vesnice Culloden, u které došlo v roce 1746 k další krvavé bitvě. Dodnes prý na těch místech straší. Vše se odehrává 16. dubna toho roku. V oblasti se seskupují hla

Kamenný pastýř stojí osamoceně v poli asi jeden kilometr od obce Klobuky v okrese Kladno. Tomuto 3,5 m vysokému neopracovanému balvanu z tmavého železitého křídového pískovce patří jasné prvenství – je nejvyšším menhirem v České republice. Zatím se nepodařilo zjistit, k čemu sloužil. Hovoří se o tom, že ho využívali Keltové ke svým obřadům a rituálům. Z kamene je prý možné získávat energii potř

Naši předkové, když jim někdo blízký umíral, otevírali okno, aby duše mohla snáze odejít z tohoto hmotného světa. I když byla neviditelná, tento zvyk se udržoval po dlouhá desetiletí. A tak se naskýtá otázka, zda lze duši zachytit na nějakém snímku pomocí fotografie. Jak ukazují některé náhodné záběry, nemusí jít o marnou snahu. Některé příklady naznačující moment odpoutání duše od těla existují

Při vyslovení slova Golem si většinou vybavíme hliněnou sochu zobrazenou v Jiráskových Starých pověstech českých. Tohoto Golema měl údajně stvořit někdy na konci 16. století židovský rabín Löw. Jeho úkolem měla být ochrana židovského ghetta v Praze před křesťany, kteří ghetto opakovaně napadali. Oživit jej bylo možné vložením tajemného šému, tj. posvátného svitku pergamenu do ústní dutiny. Gol

I když má Česká republika na různých místech svých mumií jistě dostatek (namátkou Klatovy, Kralovice atd.), přesto se u nás najde prý téměř dvacítka pravých egyptských mumií. Dostaly se sem nejrůznějšími cestami a často je provází zajímavé a tajemné příběhy. MUMIE KNĚŽÍ KENAMÚNA A PENTAHUTRESE Tyto mumie se nachází v expozici zámku Kynžvart, kde leží v dřevě

Je všeobecně známo, že pod městem Jihlavou se nachází rozsáhlé podzemní chodby nazývané také jihlavské katakomby. Jejich délka je asi 25 km a jsou po znojemském podzemí druhou nejrozsáhlejší lokalitou. Jejich vznik a využití bylo mnohokrát zkoumáno, ale zdá se, že nesloužily jako šachty pro dobývání vzácných kovů, ani jako obranné systémy. Asi to byly především skladovací prostory měšťanů boha

Známý kopec Hostýn byl vyhledávaným sídlem od nepaměti. Žili zde již pravěcí lovci, v době bronzové tu bylo hradiště a také Keltové zde vytvořili druhé největší oppidium na území Moravy. NÁJEZD TATARŮ NA MORAVU V roce 1241 vtrhly také na Moravu divoké tatarské hordy. Po jejich řádění zůstávaly spálené osady a zohavené mrtvoly s uřezanýma ušima. Lidé před nim

Příběh obrazu sv. Salvátora z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi je poněkud dobrodružný. Není znám jeho autor, ale odborníci se domnívají, že pochází asi z 16. století, zřejmě z Nizozemí. Portrét je namalován na lipovém dřevě. Samotné slovo Salvátor pochází z latiny a odpovídá české podobě slova spasitel. Jde tedy zřejmě přímo o portrét Krista ve smyslu „spasitele světa“. Obdobně mu ta

Mayové na nástěnné malby nebo zdobenou keramiku používali zvláštní blankytnou modř. Obvykle modré barvy bývají náchylné na klimatické změny, ale u té mayské je tomu naopak. Ani tisíciletí neubrala na jasu této nádherné barvy. Vždyť právě ji Mayové považovali za posvátnou a používali ji nejen na znázornění svých božstev, ale také na natírání těl rituálně obětovaných lidí před jejich usmrcením. V ma