Archa úmluvy má být truhlou obsahující nejcennější židovské náboženské předměty včetně desek s Desaterem přikázání. Její současné umístění je neznámé. Badatelům pod vedením amerického experta na Bibli a archeologii Scotta Striplinga se však nedávno podařilo dostat na horkou stopu!     Archa úmluvy je v hledáčku amatérských i profesionálníc

Z potemnělé místnosti se rozlehne křik narozeného dítěte. Jde o holčičku, kterou na svět přivádí egyptská královna Nefertiti. Ta je již řadu let vdaná za faraona Achnatona. Otcem dítěte přesto podle některých egyptologů může být biblický Mojžíš. Jak je to možné?   Na světě zřejmě není slavnější busty, než je ta Nefertitina. Už něm

Takzvaný Áronův náprsník nosil v Izraeli nejvyšší velekněz jeruzalémského chrámu. Sloužil jako schrána pro urím a tumím, dva speciální kameny, které se objevují v biblické tradici a jejichž užívání i smysl jsou dodnes předmětem náboženských debat. S jejich pomocí údajně velekněz zjišťoval boží vůli... Speciální náprsník S kameny urím a tumím se prvně setkáv

Za potemnělým stolem je možné spatřit jakousi postavu. „Duchové šťastného hoodoo, sešlete svou sílu do tohoto páru kostek,“ řekne a pozvedne je. Kostky se v komíhavém svitu několika svící zalesknou. Pak je muž vrhne na stůl a zapíše si, co padlo. Myslí si totiž, že mu duchové skrz ně právě sdělili zítřejší výherní čísla, díky nimž získá balík peněz... [gallery size="full" ids="139117,139114,139

Moře se před ním rozestoupí a Izraelité díky tomu prchají z egyptského zajetí. Je to jeden z nejslavnějších a zároveň nejméně pravděpodobných příběhů Bible. Přesto prý existují hmatatelné důkazy, že se skutečně odehrál! Na dně moře totiž leží pohřbená armáda, která je pronásledovala. Mojžíš je jedna z nejvýznamnějších postav dějin izraelskéh

Z potemnělé místnosti se rozlehne křik narozeného dítěte. Jde o holčičku, kterou na svět přivádí egyptská královna Nefertiti. Ta je již řadu let vdaná za faraona Achnatona. Otcem dítěte přesto podle některých egyptologů může být biblický Mojžíš. Jak je to možné? Honosným královským palácem ve Vesetu ladným krokem kráčí mimořádně pohledn

„Podívejte, tam nahoře!“ vřeští děti pobíhající mezi stany. Z vrcholku hory Sinaj zahaleného v oblacích sestupuje mužská postava. Její tvář halí šátek – to proto, že září! V rukách třímá desky se zákonem. To ale není vše, co prý Mojžíš svému lidu přinese… Slůvko kabala se odvozuje ze „kibel“, což v překladu znamená „přijmout“. Například v 10. století, kdy již kabala existuje, byste se ale s jejím

Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda:

Mojžíšův příběh s hořícím keřem je popisem setkání člověka s boží bytostí. Jedna věc však byla na celé záležitosti krajně podezřelá. Byl to fakt, který překvapil i samotného Mojžíše. Keř hořel, ale neshořel. Může existovat nějaké racionální vysvětlení podobného jevu? Patrně nejznámějším příkladem požáru v přírodním prostředí je příběh zachycený v

Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin hnal moře silným východním větrem, který vál po celou noc, až proměnil moře v souš. Vody byly rozpolceny. Izraelci šli prostředkem moře po suchu. Vody jim byly hradbou zprava i zleva. Je na tomto příběhu něco pravdivého? Hned, jak faraon Izraelity propustil, vydal se jim se svým vojskem v patách. Každému muselo být jasné, že je brzy polapí do pasti. Jen co