Obětiště, popraviště, sídlo samotného ďábla, laboratoře temných alchymistů či naopak pozitivní uzdravující zóna. České hory a pověsti, které se k nim vztahují, jsou vskutku různorodé. Které z nich na stupnici tajemna bezpečně převyšují ty ostatní? ENIGMAPLUS vybírá deset nejzajímavějších. Hornatá krajina České republiky je mimořádně boha

Kdo by neznal praotce Čecha, jenž se svým lidem putoval po kraji, až se nakonec usídlili v okolí hory zvané Říp, z níž spatřili zemi zaslíbenou, zvěře a ptáků plnou, medem oplývající. „Poněvadž ty otče, se jmenuješ Čech (Boemus), kde najdeme lepší a vhodnější jméno, než aby i země slula Čechy (Boemia)?“ popisuje Kosmas ve své kronice. Tým badatelů v

Kamenný pastýř stojí osamoceně v poli asi jeden kilometr od obce Klobuky v okrese Kladno. Tomuto 3,5 m vysokému neopracovanému balvanu z tmavého železitého křídového pískovce patří jasné prvenství – je nejvyšším menhirem v České republice. Zatím se nepodařilo zjistit, k čemu sloužil. Hovoří se o tom, že ho využívali Keltové ke svým obřadům a rituálům. Z kamene je prý možné získávat energii potř

Na našem území se nacházejí keltská oppida, posvátné hory i svatyně. Pokud se některé spojí do pomyslných přímek, vycházejí z nich podivuhodné obrazce, a dokonce i souhvězdí. Posilovali tak naši předci jejich energii? Podle psychotronika Pavla Kozáka naši zemi obklopuje šest „ochranných hor“. Patří mezi ně Kleť v Šumavském podhůří, Jezerní hora v severozápadní části Šumavy, Přimda v Plzeňs

Starý muž v bílé říze stojí na kuželovité hoře a pronáší: „Toto je ta země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající...“ Tak začíná příběh o muži, který prý přivedl Slovany do české kotliny. Ale co když patřil mezi Kelty?! ČECH, NEBO BOEMUS? Načež se stařec shromážděných lidí zeptá, jakým jménem chtějí svou novou vlast nazývat. „Tvým, tvým!“ zvedne se pokřik. Příběh o praotci Čechovi zná každý. Jako