Řeka Nil je dlouhá více než šest tisíc kilometrů. Zdálo by se, že o ní víme již téměř všechno, a to včetně detailního popsání pramenů tohoto veletoku. Určit však prameny Nilu není jednoduché ani v čase satelitů. Jak se lidé pokoušeli rozplést tuto záhadu v dobách minulých? Nil je nejen nejdelší řekou Afriky. S jihoamerickou Amazonkou se přetahuje i

Historie osídlení Litvy sahá až do období před deseti tisíci lety. První písemná zmínka o této zemi však pochází teprve z roku 1009. Tento region se až do začátku 14. století bránil přijetí křesťanství. Je to snad důvod pro vznik teorie, že Litevci jsou potomky Římanů, a to z pohanských časů? Teorie, že Litevci mohou svůj původ odvozovat od Římanů,

Mladý kartaginský vojevůdce Hannibal Barkas (247–183 př. n. l.), oblečený ve své nejlepší zbroji, pomalu stoupá do kopce. Před obličejem si přidržuje ruku, neboť ho do tváře bodají drobná zrnka zvířeného písku. Nachází se totiž zrovna pod vrcholkem slavného Amonova chrámu v oáze Síwa, jíž obklopuje nehostinná libyjská poušť. „Hannibal sem jednoho dne zavítal, aby si od zdejšího orákula vyslechnul

Třetí století před naším letopočtem patří do časů takzvané první punské války, ve které se střetly dvě mocnosti tehdejšího světa – Kartágo a Řím. Právě tehdy se odehrála na severu Afriky bitva u řeky Bagradas. Její průběh je historiky dobře zmapován. Velký otazník však visí nad neznámým monstrem, které se během bitvy vynořilo z řeky. Římské

Kdo by neznal Spartaka, otroka a gladiátora, který v prvním století před naším letopočtem otřásl základy starověkého Říma?! Tato historická postava byla výraznou inspirací nejen pro umělce… Stačí vzpomenout na masové tělovýchovné akce typu spartakiád. Spartakus měl zemřít v roce 71 př. n. l. Jeho tělo však nikdy nebylo nalezeno. Proč? Podle antický

Patrně nejstarší tradované pozorování UFO nad starověkým Římem pochází z roku 222 př. n. l. Dvojice tehdejších římských konzulů právě oslavuje neznámý úspěch na terase vily jednoho z nich. Kolem půlnoci náhle zpozorní, když spatří záblesk bílého světla následovaný dalším mnohem silnějším. „Silné světlo, jakoby denní, o půlnoci následovala trojice měsíců objevivší se ve třetinách oblohy,“ popisuje

Ačkoli by se mohlo zdát, že o antických civilizacích víme prakticky všechno a že už nás nemůže nic překvapit, opak je pravdou. Stačí pohlédnout do dějin starověkého Říma, abychom zjistili, že nevyjasněných otázek, které s ním souvisejí, je stále celá řada. Přinášíme ty nejzajímavější z nich. Co vrtá hlavou historikům i milovníkům záhad? [gallery ids="126290,126298,126299,126300,126301,126302,12

Ačkoli by se mohlo zdát, že o antických civilizacích víme prakticky všechno a že už nás nemůže nic překvapit, opak je pravdou. Stačí pohlédnout do dějin starověkého Říma, abychom zjistili, že nevyjasněných otázek, které s ním souvisejí, je stále celá řada. Přinášíme jednu z těch nejzajímavějších: Co ukrývá podzemí slavného města? Praktick

Hned v úvodu přiznáváme, že k odpovědi na otázku položenou v titulku, by bylo nejlepší povolat přímo Alexandra Velikého. I gordický uzel je totiž v porovnání s touto otázkou jen neuměle zašmodrchanou tkaničkou. Přesto zkusíme záhadu „posledního Římana“ alespoň otevřít, aby měly i další generace o čem přemýšlet. Kdo si zaslouží být „posledním Římanem"? [gallery ids="98514,98513,98515,98516,98517

Z historie se nám většinou dochová informace, že tu či onu stavbu postavil ten či onen vládce. Vypadá to, že on jediný přenášel v potu tváře obří kvádry, míchal maltu, komunikoval se subdodavateli, při mihotavém plamenu olejové lampičky projektoval a počítal… Pojďme zapátrat, kdo byl skutečným architektem Římského kolosea! Římské koloseum, častěj