Vědecké průzkumy jednoznačně potvrzují, že v tajuplné hrobce pod Svatováclavskou kaplí v pražské katedrále svatého Víta spočívají skutečné a autentické kosti knížete Václava. Spekulace o tom, zda svatováclavské ostatky jsou pravé, které se mohou u skeptiků a pochybovačů objevit, definitivně vyvrací moderní antropologicko-lékařská věda. Lebka i zachovalé fragmenty těla knížete Václava (907-935)

Zatímco část ostatků první české světice odpočívá na Pražském hradě dodnes, kolem dalších relikvií se po staletí vznáší otazník. Zničili je husité? Ukradli je hledači pokladů? Nebo je mniši ve zmatku válek ukryli na tajném místě, odkud se už nikdy nevrátily? Odpověď zatím nikdo nezná. Příběh začíná už v 10. století. Po Ludmilině (860-921) násilné smrti na Tetíně nechává kníže Václav (907-935) p

Je tichá bezhvězdná noc. Hrob někdejšího družiníka sv. Václava by proto měl tonout ve tmě. Místo toho se ale nad místem Podivenova posledního odpočinku mihotá stříbřité světlo. Podivné úkazy přilákají davy věřících, kteří jsou přesvědčení, že jde o zázrak. Opravdu patřil tento panoš k vyvoleným? Ozve se hlasité zaržání. Koně jsou již neklidní a těší s

Záchrana života, neuvěřitelná uzdravení, ochrana před loupežníky a mnoho dalších divů. Kolem Svaté Hory se v minulosti zázraky odehrávaly jako na běžícím pásu. Působí tu zázračné božské síly dodnes? Vydali jsme se známé poutní místo poznat na vlastní kůži a rozhodně jsme neodcházeli zklamaní! Barokní perla ze 17. století

K vrchu Blaník ve středních Čechách se váže zvláštní pověst, podle níž je v nitru hory ukryta celá armáda rytířů, kteří bdí nad naší vlastí.     Až prý bude Čechům nejhůře, mají blaničtí rytíři z hory vyjet a pomoci. Velitelem bájného vojska má být patron českého národa svatý Václav. Etnologové předpokládají, že prazáklad legendy o blan

U hrobu historicky první české světice se odehrává řada nadpřirozených úkazů, z nichž některé jsou považovány za zázračné. Mezi ně patří také několik podivuhodných uzdravení nevyléčitelně nemocných pacientů.     Kněžna a mučednice svatá Ludmila (860–921), která je rovněž babičkou další významné osobnosti, svatého Václava (907–935), je označov

Kněžna Drahomíra pochází ze stodoranského knížectví, která spadá do etnika Polabských Slovanů. Vyznání jejího rodného kmene ji řadí k pohanům. A jako taková je kněžna stále trnem v oku českým křesťanům, kteří jí postupem času obrazně přimalují čertovské rohy.   S čertovskými rohy pak údajně Drahomíra po smrti brázdí Prahou na ohnivém spřežení. Výmysl

Svatý Václav (907–935) je patronem České země, ale také náboženskou postavou. Ačkoliv jeho zázraky nejsou příliš známé, dochovaly se nám o nich záznamy. Václav je za svého života mimořádně mírumilovným a bohabojným panovníkem. Vedla jeho víra až k daru zvláštní moci? Dostal Jindřich Ptáčník tajemn

Babičko, budeš mi vyprávět něco strašidelného,“ škemrá malá holčička. „A co bys chtěla slyšet, Lucinko?“ ptá se stará dáma. „To o světlech nad Blaníkem,“ má jasno Lucinka. Není však údajně sama, kdo zde tento podivný úkaz spatří. Co je jeho příčinou? RODIČE DCEŘI NEVĚŘÍ! O pár dnů později dívka sama podivná oranžovočervená světla proplouvající nad blanickým masivem spatří. Když o nich nadšeně vy