„Co to bylo? Co to ksakru bylo? To je vše, co chci vědět!" křičí rozrušený americký astronaut Edwin „Buzz“ Aldrin (*1930). Je 21. července 1969 a první muži ze Země se procházejí po povrchu Měsíce. Přímý přenos byl před okamžikem přerušen. Došlo k tomu poté, co jeden z astronautů prohlásil, že na okraji nedalekého kráteru pozoruje světlo. Několik radioamatérů však odposlechne i pokračování přenosu

Když sonda Rosetta po 10 letech, v roce 2014, konečně dolétne k cílené kometě, na kterou dosedne její vypuštěný modul, slaví se po celé Zemi. Data z povrchu komety prýmohou zodpovědět spoustu otázek ohledně vzniku sluneční soustavy. Postupně se však množí teorie, že cílem mise je úplně něco jiného – prozkoumat mimozemskou sondu, kterou kometa ve skutečnosti je. [gallery size="full" ids="139122,13

Jako Oblast 51 je označována přísně střežená základna letectva Spojených států v Nevadě. Mimo jiné je Oblast 51 spojována i s tajnými projekty zaměřenými na kontakt s mimozemskými civilizacemi. Jako její evropská analogie je vnímána bývalá základna jugoslávské armády s kódovým pojmenováním Objekt 505. Co o ní vlastně víme? Základna začala být budov

Nestává se často, že někomu na jeho pozemku přistane neznámý stroj. I proto tato událost vzbudila velké pozdvižení v malém texaském městečku Aurora, kde v roce 1897 právě k tomuto došlo. O podivné události se zachovalo svědectví v místních novinách Neznámý přístroj prý nevypadal, že by se k zemi řítil úmyslně. Odpovídal tomu i prudký dopad doprovázený nárazem do větrného mlýna. Srážka stroj poš

V prosinci tohoto roku vyzkoušela společnost SpaceX vedená Elonem Muskem prototyp vesmírné lodi SN8. Její zkoušku SpaceX označila za úspěšnou i přesto, že loď po přistání explodovala. Těsně před ní v její blízkosti někteří lidé zachytili podivné světelné orby. Může se zdát, že se opakuje příběh z roku 2016, kdy společnosti SpaceX podobným způsobem nedlouho po zkuš

Přední stránky novin zaplňuje v roce 1979 prohlášení ruských astrofyziků, kteří přišli s tvrzením, že na zemském orbitě obíhají trosky mimozemské vesmírné lodě. A jsou údajně starší než první pozemské rakety. Sputník 1, první umělá družice ve vesmíru, foto Wikimedia Commons Sov

Lucio Ballesteros, 87letý španělský spisovatel, věří, že lidstvo jednoho dne vynalezne technologie, díky kterým bude moci plout ve vesmírných lodích na jiné neznámé planety. Jednu takovou kosmickou loď si proto doma svépomocí postavil. Jeho impozantní kosmické plavidlo je z hliníku a polymethylmethakrylátu, váží více než tunu a měří asi 18 metrů. Vesmírná loď, do které Ballesteros dle svých slo