Po získání pokladu neprahnou jen jednotlivci či organizované skupiny, ale i vlády. Ty si pak mohou dělat zálusk i na pokladnici jiného státu. To je případ rumunského státního pokladu, jehož stopa se ztrácí kdesi na východě… Jako rumunský státní poklad je označována sbírka cenných uměleckých předmětů i zlatých rezerv, kterou rumunská vláda odeslala

Jedním z nejcharakterističtějších znaků dávné japonské kultury jsou jejich precizní nože a meče. Nejenže jsou neuvěřitelně ostré a odolné, ale každý kus má rovněž vysokou uměleckou hodnotu. Ten nejcennější však zmizel neznámo kam. A pohřešovány jsou i jiné japonské poklady! Samurajská dýka zvaná tantó s podpisem Kunimitsu z období Kamakura (1192–1333) má pro Japonce nevyčíslitelnou hodnotu. Sto

Stromy pomalu zakrývá soumrak. Po lesní cestě jede koňský povoz, naložený drahým zbožím. Jeho vozka a obchodník v jedné osobě ještě netuší, že o svůj náklad brzy přijde. Po zablokování trasy kmenem stromu ho obklíčí několik loupežníků. Kam ukryli své poklady? Stejně jako má Slovensko slavného zbojníka Juru Jánošíka (1688 - 1713), disponuje Slezsko jeho konkurentem. A to žijícím ve stejné době! 

Nikdy nebylo nalezeno a přesto badatelé i archeologové věří, že se bezpochyby někde skrývá. Jenže o něm víme docela málo a všechny expedice, které si kladly za cíl jeho nalezení, dopadly neslavně. O městě Paititi se lze dočíst z děl spisovatelů  Vaca de Castra, Pedra Sarmienta de Gamboi a Juana Álvareze Maldonada. Ti popisují nádherné království v amazonských nížinách, které už v průběhu histor

Španělští vojáci opouštějí pod rouškou noci aztécké hlavní město Tenochtitlán. Každý z nich se prohýbá pod vahou zlata. Ale běda! Mnoho mužů končí ve vodě a váha kořisti je táhne ke dnu. Během takzvané Smutné noci se ztratí nesmírné množství aztéckých cenností. Kde jim je konec? Když roku 1519 přicházejí Španělé pod vedením Hernanda Cortése (1485-1547) do hlavního města aztécké říše Tenochtitlá