Šestá planeta našeho solárního systému Saturn fascinuje astronomy po staletí. Nemalou měrou se o to zasloužil pás tisíců jednotlivých prstenců, jejichž průměr přesahuje 420 000 kilometrů…

Prstence jsou tvořeny horninami, ledem a prachem a jejich původ zatím nebyl objasněn.

Podle některých vědců jde o zbytky hmoty po vzniku planety, jiní se spíše kloní k názoru, že prstence vznikají z měsíců, které se dostaly příliš blízko a rozpadly se vlivem gravitační síly Saturnu.

V roce 1997 je k Saturnu vypuštěna americká vesmírná sonda Cassini. O sedm let později, v polovině roku 2004, zachycují její senzory radiové vlny vycházející z prstenců. Záznam je poté převeden do zvukového spektra, které je pro člověka slyšitelné.

Vědci z Iowské univerzity zjistí, že zvuky připomínají neznámou řeč. Sami ale tvrdí, že sonda rozhodně žádnou mimozemskou zprávu nezachytila. O co tedy jde?

Jsou místem pro život?

V současnosti je známo 62 měsíců, obíhajících kolem planety, často právě v pásu prstenců. Údajně však může být objeveno ještě mnoho dalších. Některé z měsíců se dostávají do hledáčku vědců během pátrání po mimozemském životě.

Mají totiž atmosféru i prokazatelné zdroje vody a zřejmě jim nechybí ani žhavé jádro, jaké má Země. Pátrání po známkách života se soustřeďuje zejména na Enceladus, Europu a Titan. Bude jednou hledání úspěšné?