Šestá planeta našeho solárního systému Saturn fascinuje astronomy po staletí. Nemalou měrou se o to zasloužil pás tisíců jednotlivých prstenců, jejichž průměr přesahuje 420 000 kilometrů…
Prstence jsou tvořeny horninami, ledem a prachem a jejich původ zatím nebyl objasněn.
Podle některých vědců jde o zbytky hmoty po vzniku planety, jiní se spíše kloní k názoru, že prstence vznikají z měsíců, které se dostaly příliš blízko a rozpadly se vlivem gravitační síly Saturnu.
V roce 1997 je k Saturnu vypuštěna americká vesmírná sonda Cassini. O sedm let později, v polovině roku 2004, zachycují její senzory radiové vlny vycházející z prstenců. Záznam je poté převeden do zvukového spektra, které je pro člověka slyšitelné.
Vědci z Iowské univerzity zjistí, že zvuky připomínají neznámou řeč. Sami ale tvrdí, že sonda rozhodně žádnou mimozemskou zprávu nezachytila. O co tedy jde?
![Cassini byla americká planetární sonda, která byla jako první navedena na orbitu Saturnu pro jeho průzkum, jeho prstenců a systému jeho měsíců. Vypuštěna byla v roce 1997 a po dvacetileté výzkumné misi, v roce 2017, plánovaně shořela v atmosféře Saturnu. Foto: NASA](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/05/cassini-saturn-orbit-insertion-768x512.jpg)
Jsou místem pro život?
V současnosti je známo 62 měsíců, obíhajících kolem planety, často právě v pásu prstenců. Údajně však může být objeveno ještě mnoho dalších. Některé z měsíců se dostávají do hledáčku vědců během pátrání po mimozemském životě.
Mají totiž atmosféru i prokazatelné zdroje vody a zřejmě jim nechybí ani žhavé jádro, jaké má Země. Pátrání po známkách života se soustřeďuje zejména na Enceladus, Europu a Titan. Bude jednou hledání úspěšné?
![Srovnání Země a Saturnu. Foto: Pixabay](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/05/saturn-11623-1280-768x666.jpg)