Bojovníky „Ninja“ zná díky akčním filmům asi každý. Již méně známý je však zřejmě v naší západní kultuře řád bojových mnichů Jamabuši, který v Japonsku založil Enno Gioža.

Tento muž byl buddhistickým mnichem, jenž žil v 7. století v horách v oblasti Igo původně životem asketického poustevníka.

Mistři bojových umění

Čím více se ale Enno Gioža snažil najít vytouženou samotu, tím více přitahoval mladé muže, kteří chtěli být jeho žáky. Založil tedy nakonec mnišský řád. Jamabuši byli mistry v bojových uměních.

Používali černý oděv i černé masky, takto maskovaní za tmy napadali armády samurajů a pak tiše mizeli, jako kdyby je pohltila zem…

Neviditelní…

Jelikož bojová technika těchto mnichů byla jiná, než byli samurajové zvyklí, budili Jamabušiové v těchto jinak také neohrožených válečnících hrůzu.

Jejich černý oděv jim v noci poskytoval dokonalé maskování, takže se jim začalo říkat ,,skrytí“ nebo ,,neviditelní“. Jedna z legend vypráví, že zasvěcený Jamabuši dokázal skutečně vše.

Mniši Jamabuši se prý například uměli ,,vtělit“ do svého protivníka a ovlivnit ve svůj prospěch jeho konání. Dalšími těžko pochopitelnými schopnostmi byla nezranitelnost vůči ohni, kovu a dřevu, čímž byli v podstatě neporazitelní.

Umění mizet

Jejich nejpodivuhodnější schopností pak bylo umění měnit časoprostor, ve kterém se pohybovali.

Pokud byli například pronásledováni nepřáteli, dokázali se soustředěním přenést do jiného časoprostoru, než byl ten, ve kterém se právě nacházeli – a tím doslova zmizeli.

Přísná askeze a rituály

Skutečně díky odříkání a rituálům dokáže Jamabuši očistit svoje tělo a mysl? Dosahují pak snad tímto způsobem svých zvláštních schopností?

Zejména údajně na podzim a v zimě dostává v horách Jamabuši příležitost prokázat svoje odhodlání překonávat fyzické i psychické nepohodlí a podstoupit zde askezi v drsném počasí za cenu spirituálního růstu.

Rituály a běžné asketické praktiky, kterými toho dosahuje, jsou například koupel v ledové vodě, půst, odpírání si vody, pokání, recitace súter pozdě do noci, dlouhé, vyčerpávající pochody, meditace nebo náročné lezení po skalách.

Magický výstup do nebe

Praktikující Jamabuši by nakonec měl dokázat chodit po žhavých uhlících, polévat se vroucí vodou a vystoupat po žebříku z mečů.

Prvními dvěma uměními tak Jamabuši dokazuje, že ovládá oheň, aniž by se popálil – a třetí umění zase symbolizuje „magický výstup do nebe“.

Všechny tyto tři jakési závěrečné rituály probíhají veřejně a Jamabuši tak před ostatními lidmi dokazuje, že se asketickým tréninkem „dostal“ nad běžné lidi a díky tomu může tuto „moc“ použít pro dobro těch, kteří to potřebují.

Ochrana běžných lidí

Jamabuši prý údajně mohou odvracet pohromy, přivolávat prosperitu, zaklínat zlé duchy, vykonávat ochranná kouzla, provádět rituály orientované na božstva a provádět ochranné ohňové rituály, díky nimž „plní“ lidské prosby a modlitby.

Legenda pokračuje?

Pověstí o jejich neuvěřitelných schopnostech koluje skutečně poměrně velké množství. I dnes však existuje škola Šingon, jejíž žáci stále praktikují prastaré techniky Jamabušiů. Dosáhli snad někteří z nich takového mistrovství, jako jejich dávní předchůdci?