Obrovská britská vzducholoď R101 je ve své době největším létajícím strojem na světě. Ze záhadných důvodů ji však provází neuvěřitelná smůla. Hned na své první cestě v říjnu roku 1930 ztroskotá. Údajně je možné, že se nad ní vznášela temná kletba.

Vzducholoď R101 je dílem britské konstrukční firmy Royal Airship Works, která ji dokončí v roce 1929. Se svou neuvěřitelnou délkou 237 metrů se stane vzorem pro mnohé další létající stroje. Hned další den po startu ale havaruje. Byla to jen nešťastná náhoda? Za tragickou havárií je možná něco víc…

Kdo seslal kletbu?

Jen málokdo ale tuší, za jakých podmínek vzducholoď vznikala.

Ministr letectví Christopher Thomson (1875–1930) tlačil na urychlené uvedení stroje do provozu a podle zákulisních informací byl na dělníky pracující pro Royal Airship Works vyvíjen neúměrný tlak.

R101 na svou první cestu z britské základny Cardington do Indie zamíří dne 4. října roku 1930 večer a ještě v té době se potýká s mnoha nedořešenými problémy.

„Zdálo se, že nad nešťastnou vzducholodí se od počátku vznášelo zlé prokletí,“ poznamenává německý záhadolog Hartwig Hausdorf (*1955). Následující den po startu se vzducholoď zřítí.

Kletbu podle jedné teorie na vzducholoď seslal nešťastný dělník, podle jiné to byl nepřítel někoho z posádky.

Neočekávaná havárie

Už během startu osudového letu vládne špatné počasí a při přeletu kanálu La Manche vzducholodí otřásají stále silnější poryvy větru. K tomu všemu se na motoru objeví porucha.

Radista posílající pravidelné zprávy o průběžném stavu lodi na základnu v Cardingtonu netuší, že oznámení zaslané po půlnoci dne 5. října roku 1930 bude poslední:

„Po skvělé večeři si naši významní pasažéři vykouřili doutník a nějakou dobu sledovali francouzské pobřeží. Pak se odebrali do svých kabin ke spánku…“ Vzducholoď začne být zmítána větrem a vinou deště posádka prakticky nic nevidí.

Kvůli problémům s koordinací klesá a nakonec se roztříští o okraj lesa nedaleko severofrancouzského města Beauvais. Vysoce hořlavý vodík sloužící jako pohon se okamžitě promění v desítky metrů vysoký sloup ohně, který rozsvítí do té doby černou noc. Zahyne 48 z 54 lidí na palubě, mezi nimi i ministr letectví Thomson.

Co věděl syn mechanika?

Tomu, že havárie byla osudem předurčená, prý nasvědčuje jedna zvláštní událost, která se odehrála jen krátce před startem tajemného letu.

Dne 4. října roku 1930 ráno má synek palubního mechanika Waltera Radcliffa křičet v panice, když jeho otec odchází z domu:

„Už nemám tatínka!“ Radcliff se sice onoho dne ještě jednou vrátí domů poté, co překontroloval některé hliníkové vzpěry vzducholodi R101, pak ale se vzducholodí odletí. A stane se jednou z obětí ohnivého pekla. Vytušil jeho syn, co se stane?

Zkáza R101 zůstává jednou z nejtragičtějších, ale zároveň nejzáhadnějších událostí v dějinách britského letectví.