Řada kultur v našich dějinách věřila a věří, že jsou zrcadla branou do říše duchů. Že jejich lesklá plocha představuje poslední hranici mezi světem živých a mrtvých. Můžeme v nich prý najít pravdu, ale i ztratit vlastní duši. Stalo se přesně tohle i slavnému herci?

Mýtů opředených kolem zrcadel existuje spousta. Nahlédnete do něj prý přesně o půlnoci a těsně za sebou spatříte stát ďábla. Pak už vás čeká jen nemoc a smrt. Kdysi se dokonce říkalo, že těhotné ženy a malé děti se do nich nesmí dívat vůbec.

Na druhou stranu, jejich magická moc je silnější než různá nadpřirozená stvoření. Ta se mohou leknout svého vlastního odrazu a utéct dřív, než stihnou uškodit. A má jít i o spolehlivý detektor upírů – ti se v nich totiž neodráží vůbec. Jaké další tajemné příběhy se zrcadly lidé znají a někdy i prožívají?

Jde o důsledek černé magie?

Americký herec maďarského původu Bela Lugosi (1882–1956) proslul zejména rolí hraběte Drákuly v sérii hororových filmů. V jednom z jeho domů je brutálně zavražděn muž, stává se to v místnosti se zrcadlem.

Lugosi se v soukromí zajímá o okultismus a černou magii, proto se zrcadlem údajně provádí několik rituálů. Po jeho smrti se zrcadlo stává majetkem ženy, která tvrdí, že v něm viděla ruku, co se po ní sápala, a že cítila na kůži krku tlak, jako kdyby se jí někdo snažil kousnout.

Její dceři se v pokoji se zrcadlem zdají noční můry a probouzí se se škrábanci na těle. Zrcadlo končí v muzeu paranormálních jevů vedeném Američanem Zakem Bagansem (*1977), průvodcem reality show Po stopách duchů.