29. listopadu 1981: Za podivných okolností umírá americká herečka Natalie Wood. Shodil ji z jachty její manžel?
Domů     Neobjasněné události
Tajemství smrtonosného hadího krále: Existuje had hvízdák?
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 21.3.2022
2.2tis
Hvízdák je prý prudce jedovatý, foto Pixabay
219
SDÍLENÍ
2.2tis
ZOBRAZENÍ

Hvízdající had s korunkou podle českých pověstí obýval zejména oblast Brd, Beskyd a Křivoklátska. Je prý jedovatější než zmije a jeho přítomnost ohlašuje pronikavé hvízdání. Mohl by tvor ze staročeského folkloru být skutečný?

Hvízdák je prý prudce jedovatý, foto Pixabay Zmije obecná má být jediným jedovatým hadem, který u nás žije, foto Benny Trapp / Creative Commons / CC BY 3.0 Pověstná korunka je možná jen svlékající se kůže, foto Pixabay

„Výskyt legendami a mýty opředeného ‚hada hvízdáka‘ je na základě mnohých svědectví doložen v celé oblasti Křivoklátských lesů, Zbirožské pahorkatiny a Brd. Mám o něm zprávy i ze Šumavy, Beskyd a Muráňských vrchů na Slovensku,“ vyjmenovává český spisovatel Otomar Dvořák (*1951).

Na Zbirožsku byl prý hojně rozšířený v 19. století a zdejší lidé se ho velmi obávali. V případě svědectví o výskytu hada hvízdáka však zdaleka nejde jen o zápisy z kronik. Některé zprávy jsou naopak poměrně čerstvé, jedno svědectví pochází dokonce ještě z roku 2001, což možná indikuje, že had hvízdák stále není minulostí a v lesích na něj lze narazit stále! Jak může člověk tvora, kterého dobové zprávy označují také za „zpívajícího hada“, poznat?

Zmije obecná má být jediným jedovatým hadem, který u nás žije, foto Benny Trapp / Creative Commons / CC BY 3.0

NOSÍ KORUNKU

Had je prý urostlý, nejméně několik metrů dlouhý a široký jako mužská paže. Žije v korunách stromů a často ho prý lze spatřit obtočeného kolem větve. Na svou kořist prý skáče ze stromu. Na základě tohoto popisu se objevují myšlenky, že by mohlo jít o užovku stromovou, které se v Česku vzácně objevuje.

Proti tomu ale hovoří tvrzení, že had svou oběť po útoku uštkne a usmrtí, neboť je jedovatější než zmije. Jeho přítomnost ohlašuje krátké a pronikavé hvízdání a kdo tento zvuk zaslechne, měl by se raději dát na útěk, neboť had může každým okamžikem zaútočit.

Úzce je s ním spjata také jakási korunka, kterou prý hadí král čas od času odloží. Tehdy se jí člověk může zmocnit, a pokud se mu to podaří, může na ní snadno zbohatnout. Hadí korunka je totiž považována za cennou trofej a jsou jí připisovány zázračné vlastnosti.

Žádaným artiklem je i v léčitelství. Do jaké míry mohou být pověsti pravdivé?

Pověstná korunka je možná jen svlékající se kůže, foto Pixabay

MŮŽE HAD HVÍZDAT?

Co se týče hvízdání i záhadné korunky, pro obě vlastnosti tajemného hada existuje možné vysvětlení. Korunka by prý ve skutečnosti mohla být výsledkem pravidelného a velmi dobře známého svlékání kůže. U plazů, obojživelníků, korýšů a některých druhů hmyzu probíhá zbavování staré kůže zejména za účelem růstu, neboť kůže těmto tvorům neroste, ale tvoří se pod starou vrstvou nová a větší.

Nelze tedy vyloučit, že to, co je považováno za korunku, je ve skutečnosti jen část svlečky, které se had ještě zcela nezbavil. A pískání? Přestože hadi nemají hlasivky ani žádné jiné rezonátory, občas písknout skutečně mohou.

Zejména když jsou rozrušeni. V takovém případě totiž had prudce vydechuje, vzduch unikající štěrbinou kolem jazyka se pak chová podobně jako v píšťale a had takto neúmyslně vyprodukuje krátké hvízdnutí.

Dává to vlastně dokonalý smysl, neboť zrak hadů je v období svlékání oslaben. Zvíře s oslabenými smysly pak může reagovat prudčeji. Jak ale objasnit tvrzení o prudkém jedu? Možná je to jen vlastnost, kterou nebohým užovkám při svlékání kůže přiřkla až lidová tvořivost a strach?

STŘÍBRNÉ TĚLO U POTOKA

Dvořák je zprávami o hadím králi natolik zaujat, že se rozhodne podniknout výpravu do míst, kde v roce 1900 jeden takový tvor vyděsil místní dívku natolik, že se dala na útěk. Když pak vyprávěla, co viděla, vložil se do záležitosti hajný, který hada našel a dvěma ranami z brokovnice zastřelil.

Tato příhoda se odehrála v blízkosti Úpořinského potoka. Pod Krkavčími skalami tehdy lidé často pozorovali hady s korunkami a těly v barvě duhového stříbra. Pářili se zde a přitom syčeli a hvízdali. Otomar Dvořák při své výpravě na okamžik spatří neznámého hada s kovově lesklým tělem.

„Pohyboval se tak rychle, že jsem neměl šanci k dlouhému prohlížení. Každopádně jsem si jist, že to nebyla běžná užovka. Také zmiji bych určitě poznal,“ prohlašuje badatel. „Nebyl snad jen mokrý z potoka, který předtím někde poblíž přeplaval?“ ptá se a své vyprávění uzavírá slovy:

„Možná. Ale právě tak je možné, že ten lesk byl běžnou vlastností jeho kůže. Co když to byl opravdu hvízdák?“

Foto: Creative Commons, Pixabay
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 28.11.2022 1.2tis
Bizarní příběh zaznamenaný v Anglii roku 1912 popisuje neobyčejný případ spontánního a zcela jistě nechtěného přesunu v čase. Ve vlaku do Londýna se náhle objevil a poté zase zmizel záhadný cestující – muž z minulosti.     K velkému štěstí hlavního aktéra trvá jeho nedobrovolné cestování v čase jen krátce, přesto je svým zážitkem těžce […]
od Dalibor Vrána 28.11.2022 1.3tis
Díky populární filmové sérii má většina z nás muže v černém podvědomě stále uložené jako pohledné, elegantně oblečené hrdiny bránící Zemi před padouchy z vesmíru. Jenže podle četných svědectví je jejich reálná podoba mnohem děsivější a hlavně – nejsou to jen muži! Máme se setkání s ženami v černém obávat, nebo dokážou nastavit i laskavější […]
od Adriana Vojtíšková 27.11.2022 1.6tis
V oboru kryptozoologie jsou tyto pojmy notoricky známé. Někteří lidé se domnívají, že jde o jednoho tvora, jen pokaždé jinak pojmenovaného, jiní soudí, že jde o vícero rozdílných tvorů.     Podle popisů svědků se jejich výška pohybuje v rozmezí 2–3 metry a mohou prý vážit zhruba 200 kg. Jejich chůze má být po dvou […]
od Adriana Vojtíšková 26.11.2022 1.0tis
Lucidní nebo také „vědomé“ snění je stav, během něhož lze údajně ovládat vlastní sny a vytvářet si během spánku vize a příběhy dle vlastních představ…     Je prokázáno, že indická kultura zná lucidní snění již přes 3000 let. Nejstarší doklady pocházejí z posvátných indických textů, Upanišád. Můžeme zde nalézt popis stavu, při němž je […]
od Mirek Brát 25.11.2022 2.2tis
Na starověké Krétě prý bylo na sto minojských měst a dalších lokalit, které mohou nyní dosvědčit zázraky minojské civilizace. Některé se změnily v turisty vyhledávané archeologické parky, jiné provázejí legendy o tajných vykopávkách a záhadných nálezech. Do druhé skupiny patří krétská lokalita Tsoutsouras a tamní jeskyně Eileithyia. Jeskyně Eileithyia je považována za jednu z nejdůležitějších náboženských […]