Husté lesy potemněly soumrakem. Ochladilo se. Muž zachumlaný do vojenské přikrývky věnuje dlouhý pohled hladině řeky. Tam někde na druhém břehu je Barbarikum. Kvádové a Markomani.

Za chvíli přijde důstojník a oznámí, že legie mají za sebou klidný den. Jak ale dlouho bude mít Řím klidné dny? K temným lesům Barbarika míří povzdech z hrudi prvního z Římanů. Ani císař Marcus Aurelius nezná odpověď…

Záhadný nález

Před padesáti lety byl na území tehdejšího Československa objeven vrak antické lodi. Všechno začalo při úpravě koryta Dunaje na kilometru 1760 v oblasti Bratislava – Komárno.

Bagrista si určitě šťavnatě zanadával, když lžíce jeho stroje opakovaně narážela na nějakou masivní překážku. Byli přivoláni potápěči. Po návratu na hladinu žabí muži vyprávěli, že v hloubce 4 až 6 metrů spatřili mramorovou desku, sarkofágy, opracovaný kámen.

Starověk pod hladinou

Antický svět se definitivně prodral zpět na hladinu v roce 1971, kdy bagr vyprostil ze dna Dunaje desku s antickým nápisem, ozdobné kamenné hlavice, masivní železnou kotvu a zlomky další kotvy.

V současnosti si jednu z těchto antických kotev můžete prohlédnout v Podunajském muzeu v Komárně, druhá je v depozitáři Zemědělského muzea v Nitře.

Datace nálezů ukázala na závěr druhého století našeho letopočtu, epochu, která je v dějinách spojena s císařem Marcem Aureliem.

Výzkum předpokládaného „československého“ antického lodního vraku se však metodami sladkovodní archeologie nikdy neuskutečnil. Bohužel…