Harrapská kultura v povodí řeky Indus zanechala dnešním luštitelům až 5000 vzorků svého písma. Jenže ani během své největší slávy od poloviny 3. tisíciletí asi do roku 2000 př. n. l. nevznikl text delší než 20 znaků. Dochované nápisy zdobí hlavně pečetě nebo jsou vytesané do kamene.

Písmo bylo objeveno před 100 lety a od té doby ho zkoumá mnoho vědců. Vznikla řada různých překladů, které většinou vychází z jihoindických drávidských jazyků. Je některý přesný?

Rozlousknutí brání chyby

Elamité žili v údolí řeky Tigris (dnes Írán) asi v letech 2700–639 př. n. l. Kolem roku 2300 př. n. l. sestavili své písmo, které se podařilo částečně rozluštit. Dodnes ale je záhadou starší protoelamitské písmo využívané v období 3200 až 2900 př. n. l.

Podobá se spíše značkám a podle vědců nejspíš vychází z nejstarších akkadských rukopisů. Většina znaků je zatím nerozluštěných. Vědci tvrdí, že texty obsahují spoustu chyb, a proto není přečtení snadné.

Čtení od levého rohu

Velikonoční ostrov leží v jižním Pacifiku a proslavil se hlavně sochami moai. Tajemstvím je i zdejší písmo rongo-rongo.

Zmiňuje se o něm francouzský misionář Eugène Eyraud, který ostrov navštívil roku 1864. Jenže tehdy už toto písmo nikdo z domorodců nepoužíval. Písmo rongo-rongo je jen na 25 nápisech, většinou vyrytých do dřevěných tabulek.

Texty se čtou od levého dolního rohu, po přečtení jednoho řádku se tabulka otočí o 180 stupňů a pokračuje se dál. Kvůli malému počtu dostupných zápisů písmo zatím bohužel nikdo nerozluštil.

Text obsahuje nesmysly

Mladý Kréťan ryje roku 1800 př. n. l. znaky do hliněné tabulky. Minojská civilizace je na vrcholu. Jeho vzkaz ale lidé najdou až zhruba o 3700 let později, když v roce 1900 probíhají vykopávky v paláci v krétském Knóssu.

Vědci tu najdou hliněné tabulky dokonce s dvěma písmy – starší lineární písmo A a mladší lineární písmo B. Obě vycházejí z jednoho principu, zapisují mluvené slabiky.

V roce 1952 se Britovi Michaelu Ventrisovi povede rozlousknout mladší písmo B. Starší písmo A je ale mnohem těžším oříškem. Luštitele mate, že některé jeho znaky jsou stejné jako u písma B. Jenže když je tak čtou, vycházejí jim naprosté nesmysly. Nad přesným významem písma A proto dosud visí otazníky.

Deska plná tajemných značek

Než první Evropané dorazí k americkým břehům, domorodí obyvatelé Střední Ameriky zaznamenávají svá poselství v několika písmech. S klasickým slabičným písmem starých Mayů si  roku 1952 poradí ruský jazykovědec Jurij Knorozov. Ale co ta starší?

Své písmo přitom používali například Olmékové v letech 1200 až 400 př. n. l. Vytvořili si systém značek, který zatím nikdo nepřeložil.

Zachoval se jen jeho jediný doklad – kamenná deska nalezená v roce 1999 při výkopech poblíž vesnice Cascajal v mexickém státě Veracruz. Datovaná je přibližně do 1. tisíciletí př. n. l.