Lidem se nemusí zjevovat výhradně duchové mrtvých osob, někdy lze prý spatřit „ducha“ někoho, kdo je stále naživu. Parapsychologové je označují za tísňová zjevení, neboť se pozorovaná osoba často nachází v ohrožení života či vypjaté situaci.

Jedno takové zjevení pozoruje i anglický básník John Donne, kterém se zjevila jeho vlastní, stále živá manželka.

„Říká se jim tísňová zjevení. Někdy se zdá, že jde o poslední bezmocné volání o pomoc, zatímco zjevují-li se umírající lidé, přicházejí se často jen rozloučit,“ vysvětluje britský spisovatel a televizní dokumentarista John Fairley (*1940).

K tísňovému zjevení může dojít také v jiné napjaté situaci, kdy se osoba ocitá v akutním silném stresu. Jako by snad duše dotyčného opustila tělo a přenesla se někam, kde si přeje být, ať už je to hrob manžela či dům ze šťastného dětství.

Někdy se také člověk může stát živým zjevením, když v extrémně těžkých chvílích zatouží po blízkosti svých milovaných, jejichž přítomnost by poskytla alespoň malou úlevu.

Mohlo se právě to přihodit manželce anglického básníka Johna Donne (1572–1631) v roce 1612?

Dvakrát prošla kolem

Donne tehdy odjíždí od své těhotné ženy a vydává se do Paříže, už druhý den po příjezdu však svého rozhodnutí lituje. Onu noc básník tráví se svými přáteli. Po večeři se společnost začne rozcházet a hosté pozvolna mizí  ze svých pokojích.

Nakonec odchází i básníkův poslední přítel a Donne zůstává v místnosti sám. Během půlhodiny se ale tentýž přítel vrací a nachází Donneho v naprostém šoku. Je natolik rozrušený, že ani zpočátku nedokáže odpovědět, co se vlastně stalo. „Měl jsem příšernou vizi.

Viděl jsem svou drahou ženu, jak prošla dvakrát kolem mě touto místností. Vlasy jí visely kolem ramen a v náruči držela mrtvé dítě. To jsem viděl, než jsem spatřil vás!“ vysouká ze sebe nakonec.

„Když se objevila podruhé, zastavila se, podívala se mi do tváře a zmizela.“ Byl to jen přelud způsobený steskem a starostí o manželku, nebo něco mnohem mrazivějšího?

Nebyl to jen sen

Donneho přítel se jej snaží uklidnit tím, že zřejmě jen na chvíli usnul a vše se mu jen zdálo. Básník však trvá na tom, že byl celou dobu při plném vědomí a přízrak byl skutečný.

Jeho slova se nepřímo potvrdí o něco později, když básník zjistí, že jeho žena onoho večera skutečně porodila mrtvé dítě. Vydala se její duše za manželem, které se o ní tolik obávala a v jehož přítomnosti tehdy toužila být?

Nebo bylo zjevení jakousi vyslanou telepatickou zprávou o tragické události? I když mechanismus tísňových zjevení není stále znám, badatelé se domnívají, že telepatie může skutečně alespoň v některých případech hrát významnou roli.

Intenzivní emoce vyvolané nějakou krizí, přičemž nemusí nutně jít o ohrožení života, se dokáží dostat k vnímavému jedinci, který slouží jako přijímač. Mnohdy jsou přijímači děti, jako v již zmíněném případu Clary z Kansasu.

V případě zjevení rodinných příslušníků hraje svou roli blízký vztah, díky němuž jsou vůči sobě vnímavější.